
Obec Kněževes leží v těsné blízkosti Prahy a areálu Letiště Václava Havla v sousedství dálnice D7, z níž je u ní vybudován exit. Je doložena od r. 1088, ale svým názvem a tradicí se hlásí jako k zakladateli ke knížeti a světci Václavovi, žijícímu v 10. století. Dnes má asi 600 obyvatel, ale již dávno ztratila původní zemědělský ráz. Přispělo k tomu zvětšení areálu letiště a vybudování průmyslové zóny. Letištní areál přerušil též bývalou proslulou výpadovou silnici ke Slanému, zvanou Dlouhá míle. U jejího zbytku při oplocení byl vybudován vyhlídkový val, z něhož lze pozorovat starty i přistávání letadel téměř po celé letištní ploše.
Místo bývalé tvrze a kaple sv. Václava se nachází v centru obce, která má dobré spojení s Prahou autobusy příměstské dopravy.
Jiří náležela Kněževes církvi již před sepsáním zakládací listiny vyšehradské kapituly, tedy v 10. století. V době předhusitské byla ves rozdělena mezi několik držitelů; část totiž patřila klášteru svatojiřskému, další díl kapitule svatovítské a zčásti také zemanům, kteří se psali z Kněževsi. První zmínka o zemanech z Kněževsi pochází z r. 1249, první zpráva o tvrzi však až z r. 1383, kdy tu seděl Šimon Kněževeský. Také do minulosti blízkého kněževeského okolí patřily znamenité tvrze, např. ve Středoklukách a na Černovičkách, v Čičovicích, Lidicích, Hostouni nebo v Makotřasech. Co tvrz, to rytíř. Také v Kněževsi tedy existovala věžovitá stavba o několika patrech a v každém patře se dvěma až třemi místnostmi. Od r. 1397 patřila tvrz se dvorem královskému kuchmistrovi Mikuláši z Kněževsi a pak pražskému měšťanu Janovi z Kněževsi. Když r. 1420 císař Zikmund v čele křížové výpravy plenil okolí Prahy, oblehl také kněževeskou tvrz. Její obránci se sice vzdali, ale přesto byli i s přítomným knězem do jednoho upáleni. V r. 1434 je tvrz a část vsi doložena jako majetek Vítka z Landštejna a Želče, v r. 1466 pak Bořivoje z Okoře a po něm jeho dcery Kateřiny z Klinštejna. V 16. století tvrz zpustla a když r. 1575 prodávali bratři Fridrich a Jan Burian Sezimové z Ústí své dědictví Ctiborovi Služskému z Chlumu a na Tuchoměřicích, příznivci Jednoty bratrské, kněževeská tvrz již prakticky neexistovala. Zaniklá tvrz se nacházela v poloze Na Slovance. Na jejím místě nyní stojí pozdně barokní statek č. p. 36, který má výraznou bránu s rozeklaným štítem uprostřed s polopostavou sv. Jana Nepomuckého.