
Obec Rudná vznikla r. 1951 sloučením dvou původně samostatných vsí Dušníky a Hořelice, nepřevzala však název žádné z nich, nýbrž dostala zcela nový, který údajně navrhly místní školní děti. Vychází ze skutečnosti, že v bezprostředním okolí se od 19. století až do r. 1964 intenzivně těžila železná ruda. Historické názvy původních obcí zůstaly zachovány jen v pojmenování katastrálních území.
Rudná leží v bezprostřední blízkosti Prahy v sousedství dálnice D5. Má nyní asi 5 tisíc obyvatel a od r. 2000 je městem. Je to vlastně ulicové město, neboť ho tvoří páteřní, 4 km dlouhá a silně frekventovaná Masarykova ulice, vlastně silnice II/605, kterou po obou stranách lemuje různě široká zástavba.
Dušníky, prvně doložené r. 1228 jako majetek kláštera benediktinek u sv. Jiří na Hradčanech, představují severovýchodní část města, v němž nenajdeme žádné turistické trasy. V Dušníkách se nachází nádraží Rudná u Prahy na železniční trati 173 z Prahy-Smíchova do Berouna. Odbočuje tu z ní krátká lokální trať 122 do Hostivice. Rudná je dobře dostupná také pražskými příměstskými autobusy od konečné stanice metra B Zličín.
1179, kde se utkala vojska přemyslovských knížat Soběslava II. a Bedřicha v boji o český trůn, a tvrdí, že jde o mohylu nad hrobem významného bojovníka. Kronikář Václav Hájek z Libočan, který je znám řadou vybájených příběhů, vypráví, že na tomto místě nechal vítězný Soběslav zaživa zasypat zajatého nepřátelského rytíře Hellicha i s jeho koněm. Historici spojitost s touto bitvou odmítají a poukazují na to, že mohyly se u nás budovaly v dobách mnohem starších. Na vrcholu Homole stála od nepaměti kaplička zasvěcená sv. Jiří. Vybudována byla zřejmě ve 13. století a r. 1595 byla opravována. Na jejím místě byl v letech 1687-1688 vybudován větší barokní kostel téhož zasvěcení, který byl slavnostně vysvěcen 4. července 1690 a sloužil svému účelu až do závěru 19. století. Tehdy byla přes Dušníky vybudována železniční trať a otřesy, které způsobovaly kolem jezdící vlaky, kostel na nestabilním podloží nevydržel a v jeho zdivu se začaly objevovat trhliny. Musel být proto uzavřen a r. 1904 odborná komise rozhodla o jeho zboření. Nový kostel sv. Jiří, někdy označovaný jako kostel Stětí sv. Jiří, byl na jeho místě postaven na betonové základové desce v letech 1908-1910 v novorománském slohu. Je to orientovaná stavba s hranolovou věží v západním průčelí a se soudobým vybavením, k níž na vrchol Homole vede 52 kamenných schodů. Před jejím vysvěcením v červnu 1910 byly do věže zavěšeny tři zvony. I ve zdivu nového kostela se však postupem času začaly objevovat trhliny, které si vyžádají další zlepšení statického zajištění. Přes dominantní polohu se dnes kostel ukrývá mezi vzrostlými stromy, kterými je Homole porostlá, a kamenné schodiště k němu se zvolna rozpadá. Kostel sv. Jiří je v současnosti chátrajícím filiálním kostelem farnosti Rudná-Hořelice a bohoslužby se tu konají pouze jednou měsíčně. V závislosti na finančních možnostech církve je však plánováno odvodnění Homole, parková úprava s opravou schodiště, statické zajištění stavby i obnova elektroinstalace a výmalby..