Památník Štěrboholy
© Jiří Špaček, 05/2013
Ves Štěrboholy je prvně zmíněna r. 1371 jako arcibiskupské zboží. V letech 1604-1635 byla majetkem Nového Města pražského a v r. 1727 byla připojena k univerzitním statkům v Michli, Malešicích a Horních Počernicích. Od r. 1968 je součástí hlavního města a v současnosti je samosprávnou městskou částí Praha-Štěrboholy.
Štěrboholy byly vždy jen nevelkou vsí, i v současné době mají jen kolem 2 000 obyvatel. Leží sevřeny mezi výpadovými silnicemi na Kolín a Kutnou Horu a její severní okraj obchází navíc Štěrboholská radiála, součást dálničního obchvatu Prahy. Dopravní dostupnost zajišťují městské autobusy od konečné stanice metra A Depo Hostivař. Na území Štěrbohol vzniklo také velké obchodní centrum.
Přístup k památníku vede z Ústřední ulice. Z ní mezi autobusovými zastávkami Škola Štěrboholy a Drobná odbočuje k severu ulice Nedokončená. Na konci zástavby z ní vychází vpravo ulice U Radiály. U jejího konce po levé straně památník najdeme.
Jen malý, nenápadný kamenný památník připomíná jednu z nejvýznamnějších událostí 18. století. Jednu z řady bitev válek o dědictví rakouské, které se rozpoutaly po smrti císaře Karla VI., přestože ten se snažil tzv. ...pragmatickou sankcí zabezpečit nástupnické právo i v ženské rodové linii pro svou dceru Marii Terezii. Dne 6. května 1757 byla u Štěrbohol svedena krvavá bitva mezi vojskem Marie Terezie (1717-1780) a pruskou armádou, které velel král Friedrich II., česky Bedřich zvaný Veliký (1712-1786). V čele císařského vojska stál princ Karel Lotrinský (1712-1789), jinak švagr Marie Terezie, a polní maršál hrabě Maximilián Ulysses Browne (1705-1757). V dopoledních hodinách se rozpoutala bitva, při které se střetla vojska o síle několika desítek tisíc mužů a jezdců za podpory dělostřelectva. Čelní útok proti dobře připraveným pozicím neměl valnou naději na úspěch, proto se král Friedrich rozhodl pokusit o obchvat pravého rakouského křídla. Pruské jezdectvo zaútočilo proti rakouskému. První útok sice rakouští kyrysníci odrazili, ale další útok, podpořený novými husarskými švadronami, rozprášil rakouské jezdectvo, které se dalo před polednem na útěk směrem k Praze a dále k Benešovu. Mezitím postupovala pruská pěchota, po celou dobu ostřelovaná rakouským dělostřelectvem. Rovněž salvy rakouské pěchoty páchaly v řadách pruských pěšáků obrovské škody. Poté, co byl těžce zraněn pruský generál Winterfeldt, se postavil do čela útočících pěšáků sám třiasedmdesátiletý maršál Schwerin a povzbuzoval vojáky k dalšímu útoku. Během krátké chvíle však byl zasažen kartáčovou střelou rakouských dělostřelců a padl ze svého koně mrtvý k zemi. Také rakouský maršál Browne byl zasažen dělostřeleckou palbou. Dělová koule mu urvala pravou nohu. Těžce zraněný Browne byl ihned převezen do Prahy, kde po šesti týdnech skonal. Po Schwerinově smrti se ujal velení sám král Friedrich a energicky hnal své muže do útoku. Kolem třetí hodiny odpoledne se celá rakouská obrana zhroutila a vojáci neuspořádaně prchali do Prahy. Po 17. hodině byla již velká část z nich pod ochranou hradeb. Na obou stranách byly mnohatisícové ztráty. Počet padlých a raněných se odhaduje na 25 tisíc, přibližně polovinou na každé straně. Jeden z nejlepších generálů pruského krále Friedricha II., generál polní maršál Curt Christoph von Schwerin (1684-1757), který padl v okamžiku, kdy vjel do bitevní vřavy na koni s praporem svého pluku, byl pobočníky odnesen z bojiště do štěrboholského statku. Jeho mrtvé tělo bylo večer po bitvě převezeno do benediktinského kláštera v Břevnově u Prahy. Se všemi vojenskými poctami byl potom Schwerin převezen do rodinného sídla v Prusku. Jako památka na historickou bitvu a generála Schwerina byly ve Štěrboholech postaveny dva pomníky s parkovou úpravou. První byl litinový a nechal ho postavit pruský král r. 1839. Za peníze pruské vlády vznikl r. 1895 nový Schwerinův pomník z hořického černého pískovce. Bohužel s rokem 1939 a příchodem nacistů se věci zideologizovaly. Kolem pomníku vznikl vojenský hřbitov pro padlé vojáky wehrmachtu i zabité německé civilisty a dnešní Vinohradská třída byla přejmenována právě po Schwerinovi. V červenci 1945, ve vítězné euforii osvobození, byl pomník i se hřbitovem srovnán se zemí. Teprve v roce 2000 byly exhumovány pozůstatky všech pohřbených vojáků a vznikla idea obnovy pomníku. Ten byl odhalen r. 2007 u příležitosti 250. výročí bitvy v parčíku na konci ulice U Radiály. Není však věnován Schwerinovi, nýbrž všem padlým. Nese nápis „6.5.1757 Na památku rakouským a pruským vojákům padlým v bitvě u Štěrbohol“. V r. 2008 byla vpravo u úpatí památníku na žádost rodiny Schwerinů umístěna pamětní deska velitele pruských vojsk, generála polního maršála Kurta Christopha Gr. von Schwerina s nápisem „CURT CHRISTOPH GRAF von SCHWERIN KÖNIGL. PREUSS. GENERALFELDMARSCHALL 6. Mai 1757“. O rok později dostal podobnou pamětní desku i rakouský velitel Maximilián Ulysses Browne z Mountany a Camus, který byl rovněž jednou z obětí bitvy. Bitva u Štěrbohol byla vlastně počátkem tzv. sedmileté války (1757-1763). Prusové po svém vítězství počítali s tím, že rakouští vojáci a obyvatelé Prahy brzy spotřebují zásoby a budou přinuceni se vzdát. Obkroužili proto Prahu svým dělostřelectvem a ostřelovali město. Intenzivní ostřelování trvalo asi měsíc a bylo při něm poničeno mnoho budov, mezi jinými též chrám sv. Víta. Obránce města se jim však zlomit nepodařilo a k přímému útoku na opevněné město držené početnou armádou se Friedrich neodhodlal. Zlom přineslo další vojenské střetnutí, významné rakouské vítězství v bitvě u Kolína 18. června 1757, po němž se Prusové z Čech stáhli.
