klášter benediktinů při sv. Mikuláši

Archeologické průzkumy prokázaly na parcele pozdějšího kláštera benediktinů dvě románské stavby ze 13. století. Jedna z nich měla pravděpodobně podoby věžovitého paláce patricijské rodiny Velfloviců (kromě povahy odkrytých zbytků zdí o tom svědčí i pomístní název „U věže“). Druhý – rozsáhlejší objekt byl později začleněn do mladší školní budovy, která v těch místech stála v 16. a 17. století. Jedna z odkrytých místností v té době pravděpodobně sloužila jako karcer. Budovy a pozemky u kostela sv. Mikuláše získali slovanští benediktini po opuštění Emauz v roce 1635. V roce 1706 se budova, která na tomto místě stála, zřítila a benediktini zadali stavbu nového konventu Vítu Václavu Kaňkovi, který jej stavěl podle projektu svého syna Františka Maxmiliána Kaňky. Základní kámen byl položen v dubnu 1706 a stavba trvala až do roku 1712. Původní barokní podobu si klášter uchoval až do svého zboření v roce 1902. Dnešní novobarokní dům byl postaven na zbořeništi již v roce 1903. Autorem projektu je Václav Pařízek. Dům byl rekonstruován v 90. letech 20. století, v přízemí jsou obchody a galerie. Na domě je umístněna pamětní deska Franze Kafky od Karla Hladíka.