
Kolotoč tvoří původní novorenesanční dřevěný pavilon s půdorysem pravidelného dvanáctiúhelníku o rozpětí 12 metrů, trámovou konstrukcí na zděné podezdívce, s prkennými výplněmi a jehlanovou střechou zakončenou lucernou. Střecha byla původně kryta plechem a v úžlabích byly chrliče. V obvodových stěnách jsou půlkruhové oblouky nad vstupy, nad oblouky jsou vlysy s vyřezávanými ornamenty. 12 oblouků bylo po přesunu na Letnou doplněno železnými vysouvacími roletami. Ve středu stavby je otočný sloup, na který je umístěna točna, kolem které je ještě pevná podlaha o šířce 1,6 m. Ložisko hřídele je ve vyzděné části 1,8 m pod podlahou. Na kolotoči jsou vycpané figuríny 21 koní různých velikostí, potažené pravou koňskou kůží bez spojů, plněné slámou, se skleněnýma očima. Původní sedla a postroje se dochovaly u čtyř koní. Čtyři původní sedací lavice byly pravděpodobně ve 30. letech 20. století nahrazeny čtyřmi autíčky, dvěma dřevěnými a dvěma… číst dále
Kolotoč nechal postavit majitel Josef Nebeský roku 1892 nebo 1893. Projekt i realizaci kolotoče, původně na ruční pohon, zajistil tesařský mistr Matěj Bílek. Kolotoč, který byl určen nejen dětem ale i dospělým, stál nejprve v Královských Vinohradech poblíž zájezdní hospody Na Kravíně. Roku 1894 jej nechal J. Nebeský přemístit na Letnou, k horní stanici letenské lanové dráhy (zprovozněna r. 1891 jako první lanovka v Praze, jezdila do r. 1916) a do sousedství první pražské elektrické dráhy (zřídil František Křižík r. 1891, dráha zrušena r. 1902). Kolotoč zde byl v provozu od 11.7.1894 do 90. let 20. století. Byly na něm figuríny koní, potažené pravou koňskou kůží a 4 sedací lavice, které byly ve 30. letech 20. století nahrazeny autíčky. Kolotoč byl v té době také doplněn elektromotorem. V 90. letech 20. století již byl kolotoč ve špatném technickém stavu a jeho provoz musel být ukončen. Od 13.11.1991 patří kolotoč mezi chráněné… číst dále