vodní elektrárna Štvanice

Odtokový kanál ústil do bočního ramene Vltavy u Rohanského ostrova. Elektrárna zanikla roku 1929 při úpravě břehu. Elektrárnu na špici ostrova postavila firma Kapsa a Müller jako jednu z prvních betonových staveb v Praze. Budovu projektoval v pozdně secesním slohu architekt Alois Dlabač. Původně v elektrárně pracovaly tři Francisovy turbíny, vyrobené firmou Kolben a Daněk, každá o výkonu 474 kW. Ty poháněly třífázové vertikální generátory s výkonem 350–500 kW, napojené na turbíny převodovými koly s dřevěným ozubením. Zařízení pracovalo až do roku 1972, kdy byla celá elektrárna pro neopravitelné závady odstavena a přívodní kanály zabetonovány. Energetická krise počátkem 80. let 20. století vedla ke snaze o využívání dříve opomíjených vodních elektráren. V letech 1984–87 byla opravena i štvanická elektrárna. Původní založení objektu na dřevěných pilotách nahradily mikropiloty a betonová injektáž. Nová technologie sestává ze tří Kaplanových turbín o celkovém výkonu 5,7 MW, který přibližně pokrývá např. spotřebu pražského veřejného osvětlení..