
Mlýny stojí na ostrově Kampa na Malé Straně v Praze. Mají adresu U Sovových mlýnů 503/2.
Podobně jako řada staveb v okolí byl mlýn vypleněn a vypálen husity a pozemek přešel do držení Starého Města pražského. Roku 1478 staroměstští věnovali pozemek konšelu Václavu Sovovi z Liboslavi. Ten zde zřídil dům, mlýn a hamr. Postupně zde byla vybudována brusírna, pila, vápenice, krupník, soukenická a jirchářská valcha, ovocná a zelinářská zahrada. Roku 1501 mlýn poškodila povodeň. Roku 1542 mlynář Václav Sova odkázal "dům na ostrově konec jezu a vinici Ráj Veliký a Malý na Smíchově" dceři Johanně, manželce Pavla Severina z Kapí Hory, purkmistru a knihtiskaři. V roce 1560 převážně dřevěné budovy mlýna vyhořely. Roku 1574 jej získává zpět Staroměstská obec a roku 1580 nechává stavět mlýn kamenný, v renesančním stylu. Za třicetileté války si v roce 1648 upravili Švédové mlýn na dělostřeleckou baštu. Roku 1728 si mlýn koupil (podle jiných zdrojů pronajal) Matěj Mysliveček, bohatý pražský měšťan a mlynář původem z Dubského mlýna v Šáreckém údolí. Manželům Myslivečkovým se ve mlýně v roce 1737 narodil syn Josef, pozdější významný barokní a klasicistní hudební skladatel. Roku 1836 byly provedeny dílčí úpravy budov podle projektu architekta Josefa Krannera. V roce 1840 přišel do Sovova mlýna František Odkolek. Po čase se oženil s Marií Trödlovou, nejstarší dcerou tehdejšího majitele mlýnů. Dal přestavět mlýn na amerikánský, tj. parní, nechal postavit dvoupatrovou budovu, vybudoval zde pekárnu. Na úpravách po roce 1867 se podíleli význační architekti jako Josef Schulz a Josef Zítek. V roce 1896 mlýn vyhořel. Ruiny koupila pražská obec roku 1920 a dala je provizorně opravit. Po 2. světové válce užívala budovy Československá akademie věd, byl tu Ústav pro českou a světovou literaturu, Kabinet a knihovna Zdeňka Nejedlého a Kabinet pro studium českého divadla. Koncem 90. let získala celý areál Nadace Jana a Medy Mládkových. V letech 2000 – 2001 proběhla rekonstrukce. Zachována byla romantická novogotická fasáda architekta Josefa Schulze z konce 19. století, která dala budovám jejich charakteristický tvar. V současné době zde funguje Museum Kampa, galerie moderního umění, jehož základem jsou sbírky mecenášky Medy Mládkové..