Obdélný barokní zámeček vystavěný na vinicích r. 1733 pro Hanse Paula Hippmana, císařského radu. Od 1930 do 1995 sídlo Archeologického muzea J. A. Jíry se sbírkami z pražské oblasti. Dnes nepřistupný, v soukromých rukou.
Patrně nejznámější dejvická usedlost na východním svahu šáreckého návrší uprostřed bývalé vinice Diskaciátky získala své jméno podle Hanse Paula Hippmanna, císařského rady. Po připojení k Velké Praze dala jméno nově vznikající vilové čtvrti v okolí. Obdélný barokní zámeček typu maison de plaisance o jednom patře kryje mansardová střecha, vstup drobným portálkem uprostřed centrálního rizalitu východního průčelí. Před ním se nad okolní terén vypíná vyvýšená terasa od jihovýchodu přístupná schodištěm původně s pilíři zdobenými pískovcovými šiškami. Někdejší sídlo Archeologického muzea ochraňující především sbírky nadšeného archeologa pražské oblasti J. A. Jíry je dnes nepřístupné. Exponáty byly přesunuty do nové budovy ve Stodůlkách, majetkem zámečku se stala soukromá firma, která jej hodlá komerčně využívat.
Mass, Turyna Petr, 26.1. 2006
Rozsáhlé vinice s hospodářským dvorem či usedlostí – někdejší majetek pražské kapituly – odkázal jejich majitel metropolitní kanovník Daniel Josef Mayer r. 1718 Janu Paulu Hippmannovi. Dnešní letohrádek vznikl po r. 1733 podle projektu neznámého architekta (spekuluje se o zásahu K. I. Dientzenhofera či někoho z jeho okolí). Zdobená terasa před jižním průčelím přibyla později, koncem století. V prostor vinice kolem zámku byl poškozen za uhersko-francouzských bojů r. 1742, ale i Prusy r. 1744. V rozmezí let 1823-4 a také letech padesátých stejného století byla Hanspaulka drobně přestavována. V rozmezí let 1927-30 objekt (již v majetku města) podstoupil rekonstrukci pro potřeby Archeologického muzea Josefa Antonína Jíry. S postupem let (a výstavbou metra) nálezů natolik přibývalo, že bylo nutno exponáty přemístit. Stalo se tak roku 1995, o rok později je zámek MČ Praha 6 prodán za 22 milionů firmě Home.
Mass, Turyna Petr, 27.1. 2006