Sluhy

Po připojení k Ctěnicím rezidenční funkce tvrze zanikla. Poté byla tvrz využívána především ke správním a hospodářským účelům. Roku 1780 nechali tehdejší majitelé budovu bývalé tvrze zčásti zbořit a zbylé konstrukce použili při výstavbě nové vrchnostenské sýpky. Podsklepená obdélná budova měla nad přízemím ještě patro a pod střechou navíc půdní polopatro. Z původní stavby gotické tvrze se v ní dochovaly zbytky dvojúrovňového suterénu. Ze střední místnosti vedlo schodiště do dolního sklepa tvořeného jednou obdélnou místností vytesanou z větší části do skály. Zbytky tvrze, které přežívaly v barokní sýpce, stávaly ve Sluhách až do konce osmdesátých let 20. století. Později bylo torzo zpustlého objektu zbaveno nadzemního zdiva. Počátku devadesátých let 20. století se dožily pouze části obvodových zdí. Před rokem 1995 však byly také zlikvidovány. Tím zcela zanikly poslední zbytky bývalé tvrze. Dnes již po tvrzi není ani stopy..

Tvrz v obci Sluhy je poprvé doložena v deskovém zápisu z roku 1390. O osudech tvrze není mnoho dokladů. Až po r. 1458 jsou tu dosvědčeni rytíři Služští z Chlumu a po r. 1495 Myškové ze Žlunic. Pak se střídali majitelé, jak z řad šlechty, tak i měšťanstva. Po bitvě na Bílé hoře poslední majitel uprchl do zahraničí a majetek mu byl zkonfiskován a Sluhy dostali klementinští jezuité. Tvrz byla v průběhu třicetileté války poničena Švédy. Majitelem tvrze se stal šlechtický rod Losy z Losintálu a připojil Sluhy ke cynickému panství. V roce 1658 se uvádí, že byla služská tvrz v rozvalinách..