© Milan Caha 11/2025
Dvoupatrový, podélně orientovaný, dům má obdélníkový půdorys. Fasádě hlavního průčelí dominují čtyři oblouky loubí s renesančními klenbami. Na fasádě zaujme barokní freska Korunování Panny Marie a střešní štítový vikýř. V místnostech přízemí se dochovaly pozdně renesanční a pozdně barokní klenby, jedna místnost je klenuta pozdně goticky.
Na místě současného domu stály ve středověku dva měšťanské domy, zmiňované v 70. letech 14. století. ...V 15. století byly přestavěny, v roce 1503 vyhořely a obnoveny byly renesančně. V roce 1586 došlo ke sjednocení obou budov, které provedl Vít Flavín z Rottenfeld. V roce 1727 dům získal bratr K. I. Dientzenhofera. Tehdy zde byl zřízen malý pivovar, který však neměl nikdy dobrou pověst (dokonce se traduje legenda, že sem chodil na pivo vodník, kterému zdejší mok připomínal puškvorcový odvar). Před polovinou 16. století se v domě nacházela také tiskárna Bartoloměje Netolického, kterému bylo po porážce českých stavů v roce 1547 dovoleno, jako jedinému v Českém království, provozovat tiskařskou činnost. V 60. letech 18. století byla fasáda upravena pozdně barokně. V prvé polovině 19. století zde nějaký čas bydlel Joachim Barrande, zakladatel české paleontologie. Ve druhé polovině 19. století zde na čas sídlila Malostranská dělnická beseda, byla však c.k. úřady brzy zakázána. V osmdesátých letech 19. století byly zbořeny pivovarské stavby. V roce 1938 zde byly zřízeny údajně první městské veřejné záchodky v Praze..
