přírodní památka Havránka

Obě oddělené části jsou od sebe vzdáleny asi 300 m vzdušnou čarou a mají rozlohu 4,34 ha. Důvodem jejich ochrany jsou společenstva teplomilných pastvin a vřesovišť a prameniště několika vodních pramenů. Za chráněnou přírodní památku vyhlásil toto území bývalý Národní výbor hl. m. Prahy dnem 1. září 1982. Název byl zvolen podle blízké historické viniční usedlosti Havránky, která byla r. 1903 přeměněna na novorenesanční vilu. Tu proslavil svým pobytem v závěru života básník a spisovatel Svatopluk Čech. O území přírodní památky Havránka pečuje Botanická zahrada hl. m. Prahy. Ta je také zřizovatelem přes tři kilometry dlouhé naučné stezky s devíti zastaveními a informačními tabulemi, která vede touto oblastí kolem placené části zahrady. Územím prochází též zelená pásová turistická značka. V oblasti Pusté vinice se zřejmě nacházela jedna z nejstarších trojských vinic, která definitivně zanikla v 1. polovině 20. století po napadení révokazem a změnila se ve vřesoviště. V roce 2000 zde byla provedena radikální probírka keřových porostů, což mělo za následek návrat některých významných rostlin. Již v roce 2001 zde byl botaniky zaznamenán výskyt chráněného křivatce českého. V roce 2006 však zde došlo k zásadnímu negativnímu zásahu ze strany správce území, Botanické zahrady. Najatá firma, jež s podobně citlivými zásahy neměla zkušenosti, zde nevhodně provedla sanaci erozních rýh, a to závozem vrstvou ornice. Následkem toho vzhledem ke složení půdního horizontu rychle vzrostlo nepřeberné množství hojných druhů plevelů, se kterými původní suchomilná květena neměla šanci přežít. Substrát firma rozvezla po celé vinici a poté zde provedla výsev směsi vřesovištních rostlin neznámého složení. Zlepšení stavu nebylo zjištěno ani v roce 2008. Území vinice opět zarůstalo keři, hlavně trnkou, a v místě sanace, v horní části území je patrná absolutní degradace. V níže umístěných polohách se pak objevuje například na živiny náročný ovsík vyvýšený, jehož růst zjevně podpořil splach živin z navezené ornice. V dnešní době je Botanickou zahradou každoročně provozováno vypásání travin a keřové omladiny stádem koz a ovcí, jež zde stráví v oploceném výběhu necelý měsíc a stávají se vždy vděčnou atrakcí pro kolemjdoucí. V horní části Pusté vinice se nachází plošina, jež je oblíbenou destinací výletníků. Místo poskytuje daleký výhled na přilehlé městské části a celou trojskou kotlinu. Prameniště Haltýř je mokřadní loučka, v jejímž prostoru pramení několik vodních pramenů, které byly chráněny polorozpadlým, nyní již zaniklým artefaktem starého haltýře. V minulých dobách sloužilo jako zdroj pitné vody pro nedaleký Trojský zámek. Voda byla jímána dřevěným vodovodem a vedena do zámku. Haltýř je původně název pro dřevěný přístřešek, jenž se staví nad pramenem či na vtoku pramene do rybníka. Dřevo postupně nasává vodu, která se následně odpařuje, a vnitřní prostor stavby tak ochlazuje. V minulosti byl proto haltýř využíván jako místo k uchovávání potravin. Kvalitní voda z pramene Haltýře sloužila později jako zdroj vody pro místní domácnosti a také dolní část zoologické zahrady. Pitnou zdejší voda přestala být se zahájením výstavby bohnického panelového sídliště na výše položených pláních. Přívod užitkové vody pro zoologickou zahradu pak byl přerušen během rekonstrukce zahrady trojského zámku. Potok je v ulici Pod Havránkou sveden do podzemí a potrubím veden přímo do Vltavy.