Palác z velké věže svatovítské katedrály
© Ivan Grisa 02/2011
Lobkowiczký palác
palác Přehořovských z Kvasejovic
Barokní palác Přehořovských z Kvasejovic z l.1702–04 podle projektu G. B. Alliprandiho. Pozdně barokně upraven I. J. Palliardim. Od r. 1753 jej vlastnili Lobkowiczové. Dnes sídlo zastupitelského úřadu Spolkové republiky Německa.
Dvoupatrový palác má obdélný půdorys a dvojicí krátkých křídel, směřujících do zahrady. Výrazným prvkem je oválný rizalit zahradního průčelí. Většina místností je zaklenuta vrcholně barokní klenbou. Kamenickou výzdobu paláce vytvořil Giovanni Piero della Torre.
Milan Caha (zdroj: Ledvinka, Mráz, Vlnas: Pražské paláce, nakladatelství Akropolis, Praha 2000), 18.7. 2009
historie
První zmínky o městišti dnešního paláce hovoří o pivovaru strahovského kláštera, který je v těchto místech zmiňován v roce 1410. Pozdější majitel Jakub Skála přestavěl bývalý pivovar na hospodářský dvůr. Po něm se zde střídali různí majitelé, až zde nechali v letech 1702–1704 Přehořovští z Kvasejovic postavit barokní palác. Za autora projektu je považován Giovanni Battista Alliprandi, stavbu provedl Bartolomeo Scotti. Roku 1768 byl palác poškozen požárem. Po něm, v roce 1769, provedl další – pozdně barokní – úpravy Ignác Jan Palliardi. Postupně se majiteli stali mj. Kolowratové, Černínové z Chudenic, až jej získali v roce 1753 Lobkowiczové. Za první republiky palác zakoupil stát a zřídil zde ministerstvo školství. Po roce 1945 zde sídlily zastupitelské úřady – nejprve Čínské lidové republiky, později (až dodnes) Spolkové republiky Německa. Zahrada velvyslanectví sehrála významnou roli při hromadném útěku občanů NDR na podzim 1989.
Milan Caha (zdroj: Ledvinka, Mráz, Vlnas: Pražské paláce, nakladatelství Akropolis, Praha 2000), 18.7. 2009
Půdorys místa
půdorys paláce
© archiv ÚDU AV ČR (in Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy 3 - Malá Strana, Academia, Praha 1999)
© archiv ÚDU AV ČR (in Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy 3 - Malá Strana, Academia, Praha 1999)
