kubistický trojdům

Kubistický rodinný trojdům od architekta Josefa Chochola byl vystavěn na Rašínově nábřeží pod Vyšehradem v letech 1912­‒1913. Stavbu na místě domů zbořených v souvislosti s úpravami nábřeží iniciovali významní pražští stavitelé František Josef Hodek (mimo jiné stavitel novogotických věží vyšehradského chrámu sv. Petra a Pavla, řady budov pod Vyšehradem nebo žižkovské sokolovny) a Antonín Belada (stavitel budovy Ministerstva obchodu a průmyslu ČR nebo Filosofické fakulty UK), kteří si jako své bydliště zvolili krajní křídla domu. Prostřední část byla postavena pro bratry Bayerovy. Zadavatelem projektu byl advokát Jan Bayer. Stavba svým pojetím evokuje barokní či empírový palác a přihlašuje se tak k baroknímu tvarosloví vyšehradské citadely. Tuto podobu zvýrazňuje mansardová střecha i zdůrazněný středový rizalit. Nad středovou částí domu, je balkon krytý pod širokým lomeným obloukem. Pod ním jsou reliéfy s motivy ze staročeské mytologie: Ctirada s lyrou zpívajícího kněžně Libuši. Za jejich autora je považován sochař Ladislav Křtín. Kubistické tvary se kromě fasády uplatňují i v detailech interiérů. Od svého vzniku prodělal jen málo úprav, které navíc proběhly velmi citlivě, bez toho, aby negativně ovlivnily celkovou podobu budov. V roce 1928 bylo přistavěno podkroví na části dvorního traktu a roku 1932 rozšířena severní část dvorního traktu. Pozoruhodně zachovalé interiéry pochází z úprav koncem 20. let 20. století. Kubistický trojdům je památkově chráněn od roku 1958.