Vrcholně barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hořelici vznikl v letech 1740-1747 na místě starších staveb gotických a renesančních nákladem vévodkyně Toskánské. Autor projektu není znám, je za něj považován K. I. Dienzenhofer nebo Václav Špaček, dvorní stavitel vévodkyně, jejíž erb je v průčelí.
Obec Rudná vznikla r. 1951 sloučením dvou původně samostatných vsí Dušníky a Hořelice, nepřevzala však název žádné z nich, nýbrž dostala zcela nový, který údajně navrhly místní školní děti. Vychází ze skutečnosti, že v bezprostředním okolí se od 19. století až do r. 1964 intenzivně těžila železná ruda. Historické názvy původních obcí zůstaly zachovány jen v pojmenování katastrálních území. Rudná leží v bezprostřední blízkosti Prahy v sousedství dálnice D5. Má nyní asi 5 tisíc obyvatel a od r. 2000 je povýšena na město. Je to vlastně ulicové město, neboť ho tvoří páteřní, 4 km dlouhá a silně frekventovaná Masarykova ulice, vlastně silnice II/605, kterou po obou stranách lemuje různě široká zástavba. Hořelice jsou starobylá ves prvně doložená r. 1052 a byla podobně jako Dušníky v církevním majetku. Dnes tvoří jihozápadní část města a západní okraj katastru tu zaujímá rozsáhlá obchodní, skladová a logistická zóna. V Hořelici se křižuje silnice II/605 (Masarykova ul.), pův. hlavní spojnice Prahy a Plzně, se silnicí II/101 od Unhoště směrem k Tachlovicím a Třebotovu. Město Rudná je velmi dobře dostupné pražskými příměstskými autobusy od konečné stanice metra B Zličín. Pokud jde o spojení železniční, je místní části Hořelice nejblíže nádraží Nučice na trati 173 z Prahy-Smíchova do Berouna, které leží prakticky při jižním okraji Rudné.
2.7. 2015
Římskokatolický kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hořelici, který je považován za nejkrásnější barokní stavbu v západním okolí Prahy, byl dokončen r. 1747. Historie kostela v této vsi je však mnohem delší, protože již r. 1356 je tu doložen farní kostel v gotickém slohu. Ten byl radikálně přestavěn nebo možná nově postaven r. 1605 jako pozdně renesanční stavba, která padla r. 1631 za oběť saské protestantské armádě. Opravy se kostel dočkal až r. 1697 zásluhou tehdejšího majitele panství Jana Josefa Karvinského. Zároveň byla tehdy obnovena samostatná farnost, která byla zrušena r. 1618, kdy se kostel stal filiálním ve farnosti Železná. Po 40 letech však byl již opět tak zchátralý, že jej další majitelka, vévodkyně Anna Marie Františka Toskánská nechala zbořit a r. 1740 zahájila stavbu kostela nového. Anna Marie Františka vévodkyně Toskánská (1673-1741), rodačka z Ostrova nad Ohří, zdědila po svém otci, vévodovi sasko-lauenburském, obrovský majetek, mezi ním…
číst dále
Jiří Špaček, 2.7. 2015
(s využitím informací městského úřadu Rudná, farnosti Rudná-Hořelice a www.wikipedia.org)