Dobřejovice

První zmínka o vsi je z r. 1309, kdy byla sídle Bohuslavovým. V l. 1361 a 1362 se objevuje mezi patrony říčanského kostela Kuneš z Dobřejovic, r. 1380 držel ves s dvorcem zeman Bartoloměj Štěpán z Klučova, k r. 1391 se uvádí Jindřich z Dobřejovic a r. 1472 Ojíř z Očedělic, který prodal Dobřejovice Oldřichovi z Konipasu. V r. 1503 se objevuje první zpráva o tvrzi, ačkoliv podle archeologů vznikla již před r. 1361. držiteli Dobřejovic byli tehdy sirotci po Janu Mutrplosovi z Tedražic. V l. 1519 - 1544 vlastnil Dobřejovice Václav Mutrplos z Tedražic, který prodal tvrz Janu Zápskému ze Záp. Jeho syn Oldřich ji o pět let později prodal Jiřímu Mošaurovi z Valdova. Jeho rodina držela tvrz až do r. 1627, kdy zemřel Jiří Aleš Mošaur, jenž odkázal Dobřejovice své matce Markétě a jejímu druhému manželovi Vilému Vokovi Vítovi ze Rzavého. Ve zmíněném rodu zůstal tento majetek až do r. 1677, kdy byl prodán Adolarovi z Věžník. Mezi další držitele patřil r. 1686 Vojtěch Jiří Voračický z Paběnic, r. 1688 Kryštof František hrabě z Mitrovic, r. 1695 Juliana Dorota hraběnka Přehořovská, r. 1700 Karel Arnošt hrabě z Valdštejna. Podle stavebního průzkumu byl tvrz koncem 17. století přestavěna na zámek, jenž svou nynější podobu získal v 18. století. Novým majitelem se stal r. 1710 Jan Kašpar Günter ze Šterneku, v r. 1763 koupil Dobřejovice pražský arcibiskup Mořic Gustav hrabě z Blakenheimu a Manderscheidu. Tehdy byla také vesnice přejmenována podle majitele na Manderscheid. Tento název se však neujal a v polovině 19. století byl obnoven název původní. Ve 2. polovině 19. století byly Dobřejovice správně připojeny k Dolním Břežanům. Barokní jednopatrový zámek (stojí na návsi, čp. 1 a 2) je čtyřkřídlý s malým dvorem uprostřed. Ve východním křídle je vestavěna zámecká kaple nejsv. Trojice, nad ní je hranolová plechová věžička…  číst dále