pomník prof. Václavu Dolejškovi

Druhou část pomníku tvoří trojdílná žulová stéla s věnováním. Autor pomníku František Svátek, který žil v letech 1974-1999 v cizině, prokázal kromě výtvarného citu i vynikající technickou zdatnost..

V roce 1920 odpromoval a začal pracovat ve Fyzikálním ústavu Univerzity Karlovy, kde se seznámil s chemikem Jaroslavem Heyrovským, který byl o pět let starší, a stali se celoživotními přáteli. V letech 1921-1922 pobýval na stáži na univerzitě ve švédském Lundu u prof. Manne Siegbahna, kde se zabýval rentgenovou spektroskopií a atomovou fyzikou. Tam v pouhých 27 letech učinil významné světové objevy spektrálních čar N-série prvků uranu, thoria a vizmutu, čímž přispěl k objasnění stavby atomu. Manne Siegbahn získal v r. 1924 Nobelovu cenu. Po návratu do Československa Dolejšek pokračoval v práci ve Fyzikálním ústavu a v roce 1931 se z jeho laboratoře stal Spektroskopický ústav UK. Později byl jmenován univerzitním profesorem. V roce 1939 měl prof. Siegbahn v úmyslu navrhnout Dolejška na Nobelovu cenu. Ten to však odmítl jako předčasné a sám navrhoval svého přítele Jaroslava Heyrovského. To však již přišla okupace Československa a vznikl Protektorát Čechy a Morava. Vysoké školy i vědecké ústavy byly uzavřeny. Dolejšek však ve své práci tajně pokračoval a přitom se zapojil do odboje. V říjnu 1944 byla jeho činnost gestapem odhalena a Dolejšek byl uvězněn v Malé pevnosti v Terezíně. Tam za pouhé tři měsíce, 3. ledna 1945 na následky mučení a epidemie úplavice zemřel v nedožitých 50 letech. Jeho přítel Jaroslav Heyrovský Nobelovu cenu v r. 1959 skutečně dostal. O vybudování pomníku vynikajícímu fyzikovi se zasloužili sami vědci z Ústavu termomechaniky ČAV. Asi z 30 návrhů bylo vybráno řešení, které navrhl výtvarník a technik František Svátek (*1945). Pomník odhalila 27. června 2019 tehdejší předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová společně s Dolejškovou dcerou Věrou Hauptfeld-Dolejsek, která žije v USA..