suterén hradního paláce
© Rodochrozit, 04/2011
V Kunratickém lese nedaleko zastávky autobusu Zelené domky, který odjíždí z Kačerova, po modré turistické značce je možno nalézt zříceniny hradu. Jak jsem si všiml, přímo přes hrad se pořádají běžecké závody (podzimní Velká kunratická).
Založení hradu se uvádí v l. 1411–1412 králem Vácslavem IV., který zde od jeho dokončení pobýval. Po jeho smrti byl hrad obléhán Pražany, dobyt a vypálen a od té doby chátral. Ještě v roce 1881 dosahoval výška zdí místy 5 m, byly však z bezpečnostních důvodů pobořeny.. ... Když v r. 1407 koupil král Václav IV. od dědiců Prokopa Olbramovice ves Kunratice, učinil tak nepochybně s úmyslem postavit si na tomto území lovecký hrad, který by mu současně sloužil jako opevněné venkovské sídlo v blízkosti Prahy a nahradil jeho málo bezpečnou vodní tvrz v Záběhlicích. V r. 1411 se započalo se stavbou hradu na protáhlém ostrohu zalesněné břidličnaté skály, vzdáleném asi jeden kilometr severozápadně od vsi Kunratic. ...Ostroh byl z jižní, severní a západní strany chráněn širokým údolím, jímž protéká Kunratický potok, a jedině od severovýchodu byl přístupný. Na rozdíl od převážné většiny tehdejších hradních staveb známe u Nového hradu jména osob, které se podílely na jeho budování. Stavbou byl pověřen stavitel Kříž, jehož jméno se objevuje i při stavbě Novoměstské radnice, a vedle něho byl patrně hlavním stavitelem novoměstský konšel mistr Hertvín; v souvislosti se stavbou se archívní prameny zmiňují také o písaři Blažejovi. Již v r. 1411 byl na skále vylámán hradní příkop, jehož práce byl zadána novoměstskému zedníkovi Řehořovi a jeho bratrovi Maříkovi Otrole. Příkop obepínal na vrcholu skalnatého ostrohu celý hradní objekt a přerušil i jedinou přístupovou cestu od severovýchodu. Podle smlouvy uzavřené 8. července 1411 mezi oběma bratry a Václavem IV. měl být příkop téměř 9 m hluboký a 17,8 m široký. Za včasné provedení této práce měli Řehoř a Mařík dostat 150 kop grošů českých, ale v případě nedodržení požadovaného termínu dokončení si král vymínil jakési penále – náhradu z jejich majetku. Na vnější straně příkopu byl vybudován val a bezpečnost Nového hradu měla být ještě zvýšena vodním opevněním. Proto byla 8. března 1412 uzavřena smlouva mezi stavitelem Hertvínem a lamačem kamene Jakubem o zřízení rybníka, který měl pod hradním ostrohem zachytit vodu z Kunratického potoka. Hráz tohoto vodního díla měla být asi 18 m široká a 8 m vysoká. Půdorys Nového hradu měl tvar nepravidelného pětiúhelníka, jehož delší osa ve směru severovýchod – jihozápad byla asi 70 m dlouhá. K hradnímu areálu se vstupovalo od severovýchodu po zvedacím mostě přes zmíněný vylámaný příkop. Proti této vstupní cestě byl hradní objekt obrácen ostře lomeným východním křídlem, jehož obrannou funkci dosvědčuje 2,5 m silné zdivo. Při severní části hradební zdi byla vybudována věž se vstupní bránou, k jejíž levé straně přiléhala hradní palácová budova o rozměrech 23 x 8,5 m. Podle zachovaných pozůstatků jejího sklepního prostoru lze usuzovat, že patra věžovitého paláce byla příčkami rozdělena na tři prostory, z nichž prostřední byl největší. Další velké obdélné budovy byly umístěny při západní a jihovýchodní zdi hradního objektu. Práce na stavbě rychle pokračovaly, takže již od konce září téměř do poloviny října 1412 zde Václav IV. pobýval. Jeho častý zdejší pobyt je doložen i v následujících letech a nepřímo o tom svědčí i skutečnost, že si na Nový hrad dal přestěhovat i svou knihovnu; zde také 16. srpna 1419 zemřel. Po Václavově smrti se 5. listopadu téhož roku na Nový hrad uchýlila královna Žofie. Po čase opustila toto své sídlo a odebrala se k Zikmundovi, který hrad navštívil koncem května 1420 a zanechal zde svou posádku. 30. prosince přitáhli k Novému hradu Pražané, začali jej obléhat a na východní straně vybudovali příkop a palebná postavení. Protože husitské dělostřelectvo značně poničilo hradní opevnění a další obrana Nového hradu ztratila smysl, 25. ledna 1421 se posádka vzdala. Protože nedodržela dohodnuté podmínky, Pražané 27. ledna podnikli na Nový hrad útok, dobyli jej a pobořili. Při tom byla rozchvácena i knihovna, jejíž část chtěl velitel Zikmundovy posádky odvézt. Trosky posledního hradu a sídla Václava IV. se postupně rozpadaly a v minulém století bylo narušeno i hradiště, v jehož jižní části se začal lámat kámen. Do dnešního dne se zachovaly jen některé části sklepního zdiva a zbytky palebných postavení Pražanů. Při archeologickém výzkumu prováděném v posledních letech byly ve sklepě nalezeny některé architektonické fragmenty, pocházející z vyšších pater. Konzoly a krbová římsa připomínají krby na jiném Václavově hradu – Točníku..
