Na tomto místě stávaly v 18. století dvě kaple – první z r. 1735 dle návrhu Ignáce Kiliana Dintzenhofera, druhá z let 1757 – 1761 od Ignáce Palliardiho. První zanikla přestavbou na obytný domek, druhá byla zbořena r. 1791.
Hlavní obrázek místa
pohled na bývalou kapli od severu
vlevo část domu, ve kterém je pravděpodobně zabudována polygonální část kaple, snad i oválná okna jsou pozůstatkem kaple
© Milan Caha 01/2008
Původní hradčanská kaple Panny Marie Pomocné stávala na Pohořelci a na místo u Písecké brány byla přenesena na rozkaz velitele Prahy hraběte Ogilviho. Nejdříve byla postavena drobná dřevěná kaple, která r. 1735 byla nahrazena zděnou, snad podle projektu Ignáce Kiliana Dintzenhofera. Roku 1756 koupila pozemky pod a kolem kaple Svatovítská kapitula a v letech 1757 – 1761 nechala přistavit vedle starší kaple novou, větší. Autorem této kaple byl Ignác Palliardi. Kaple byla vysvěcena 4.7.1761. Kaple měly pravděpodobně poměrně bohatou výbavu. V starší literatuře byly uváděny obrazy od Petra Brandla či sochařská výbava od Josefa Ledera a Richarda Prachnera. Po vysvěcení větší kaple byla starší odsvěcena, nějakou dobu byla užívána jako skladiště a později přestavěna na obytný dům. Větší kaple byla odsvěcena v roce 1789 a po dvou letech zbořena. Dnešní podoba objektu pochází z poslední čtvrtiny 20. století. V jeho hmotě lze rozpoznat zbytky polygonální stavby starší kaple.
Milan Caha (zdroj: Pavel Vlček (edt.), Umělecké památky Umělecké památky Prahy - Hradčany, Academia, Praha 2000), 27.1. 2008
Hl.m.Praha,  Hl.m.Praha  (AB), Praha 6-Hradčany

Místa v okolí

Nahrávám místa v okolí
Načítám seznam míst
Základní informace místa
ID místa: 5974
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kaple
Stav místa: přestavěno
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 28.1.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama