© Milan Caha 11/2024
Na místě dnešní budovy sával původně jednopatrový domek patřící Vyšehradské kapitule. Dům v roce 1765 zakoupila pro plánovanou radnici vyšehradská obec, a aby radnice získala reprezentativní vzhled, nechala ještě v tom samém roce postavit věžičku. Tuto podobu radnice zachycuje mimo jiné perspektivní plán Prahy od J. D. Hubera z roku 1769. Od samého počátku část budovy sloužila jako škola. Historizující podobu získala radnice v letech 1867–1871. Její přestavbu provedl stavitel Josef Horký, fasádu navrhl ing. Jan Schwarz. Na fasádě jsou hodiny a letopočet 1871. Dům býval průchozí a za ním až do 60. let 20. století vedlo schodiště nahoru do pevnosti. Od roku 1868 zde sídlila Městská škola vyšehradská. Posléze se tu vystřídalo několik různých zařízení (v 80. letech 20. století tu byly vysokoškolské koleje Vyšehrad, sloužící přírodovědecké fakultě, nějakou dobu tu bylo i zdravotnické zařízení). V současné době tu je státní odborné učiliště, zajišťující výuku dvouletých a tříletých oborů elektrotechnické, potravinářské, prodavačské práce, provozní, stravovací a ubytovací i pečovatelské služby.
Dolní vyšehradské městoMěsto v podhradí bylo obnoveno za Jiřího z Poděbrad. Další rozkvět nastal po třicetileté válce, kdy v důsledku budování barokní pevnosti zaniklo Horní město. Všichni obyvatelé, včetně příslušníků kapituly, museli v průběhu jednoho roku město opustit. Řada z nich se odstěhovala do Dolního města, přestěhovalo se sem i sídlo kapituly. Vyšehradští se po staletí snažili získat pro svoji obec statut královského města a vymanit se tak z poddanského vztahu ke kapitule. To se povedlo až roku 1781, kdy bylo zrušeno nevolnictví. Horní Vyšehrad byl v té době stále součástí vojenské pevnosti a civilní život se do něj vracel jen pozvolna. Pevnost byla úředně zrušena po dobytí Prahy pruskými vojsky v roce 1866, vojáci ji ale opustili až v roce 1911. 26. září 1883 byl Vyšehrad včetně zrušené pevnosti připojen k Praze jako VI. pražská čtvrť..
