
Nenáročná pseudoklasicistní hrobka má obdélníkový půdorys. Sokl budovy je členěn na nízkou patu a poměrně vysokou stěnu soklu, která je pokryta průběžnou rustikou. V hlavním průčelí stavby je prolomen obdélný, dnes již zazděný, vchod. Nad ním je malé obdélníkové okno se středovým zděným pilířkem v šambráně s ušima. Vchod rámuje dvojice pilastrů, jenž nesou prázdné kladí budovy. Průčelí vrcholí jednoduchým trojúhelným štítem. Boční stěny jsou opět prolomeny malými okny a zdobeny dvěma pilastry stojícími na soklu. Celá stavba, kromě značně poškozené zadní fasády, je zdobena průběžnou rustikou. Stavba je kryta plochou sedlovou střechou.
Stavbu nechal vybudovat přibližně v 80. letech 19. století hrabě Hubert Karel Sigmund František Josef Harnoncourt–Unverzagt (nar. 1.5.1850 v Praze) se svou manželkou Josefinou Julií rozenou Mitrovskou z Nemyšle (nar. 29.11.1852). Stavba sloužila jako rodinná hrobka pro jednu z větví rodu Harnoncourt. Do krypty bylo uloženo celkem devět rakví. Šest rakví pro dospělé a tři malé dětské rakve. Poslední pohřeb se konal zřejmě roku 1935. V roce 1958 byla hrobka zapsána na seznam nemovitých kulturních památek. Ve 2. pol. 20. stol. byla hrobka několikrát vyloupena a tělesné ostatky pohřbených byly roztroušeny po okolí. Vandalové také zničili mramorové obložení na oltářní menze, odcizili obraz z oltáře, rozlomili krycí desku hrobky a rozbili lavice. Z tohoto důvodu byl zazděn vchod do hrobky. V roce 2012 došlo k prořezu náletových dřevin kolem hrobky, ale po dvou letech je hrobka opět zarostlá.