klášter bosých karmelitánů s kostelem Panny Marie Vítězné

K původnímu luterskému kostelu Nejsvětější Trojice byli po roce 1620 uvedeni bosí karmelitáni odměnou za duchovní vedení vítězných katolických vojsk v tažení proti stavovskému povstání. Od roku 1628 je zde chováno Pražské Jezulátko.

Pohled od výсhodu

© Petr Turyna 01/2006

Zejména mezi španělskými turisty proslavený chrám objevíte na samém úpatí Seminářské zahrady svahu Petřína. Hlavní motiv návštěvy tohoto místa často ztělesnuje vosková soška Pražského Jezulátka, jenž byla kostelu darována r. 1628 Polyxenou z Lobkovic. Mnohé také zaujme obrácená dispozice, kdy vstup směřuje k východu zatímco oltář najdeme na západě. Vezte, že tomu tak nebylo vždy - současný stav je až výsledkem pozdějších úprav ze 17. století.

Mass, Turyna Petr, 19.9. 2003

historie

Polyxena byla dcerou Vratislava z Pernštejna, ale po matce měla krev Španělskou. Byla provdána za Viléma z Rožmberka, později též za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowic. Tato vzdělaná dáma zasáhla i do dění druhé pražské defenestrace. Jaroslav Bořita krátce poté co k velkému (a nemilému) překvapení nekatolíků přežil pád ho cca 17m hloubky, našel po následném úprku azyl právě u Polyxeny v Lobkowickém paláci, kam se údajně spustil po žebříku. I druhý svržený (a také vážněji zraněný) místodržící, Vilém Slavata, byl posléze přenesen právě sem.

Mass, Turyna Petr, 9.1. 2006

Další texty historie