Cihelná brána

Cihelná brána stojí přibližně v místech, kde bývala jedna ze dvou středověkých bran Vyšehradu, umožňující vstup od severu. O její podobě ani přesné poloze, na rozdíl od jižní brány Špička, dnes nic nevíme. Archeologicky je ale doloženo vedení středověkých cest, které na umístnění brány ukazují. Při budování barokního opevnění byl vstup do pevnosti posunut východním směrem, tehdy vznikla dnes zazděná Jeruzalemská brána. Protože rostla potřeba zásobováni Prahy od jihu a nejpohodlnější cesta z tohoto směru vedla přes Vyšehrad, vyvstala potřeba nové komunikace. Tu dal vybudovat tehdejší nejvyšší purkrabí Království českého hrabě Karel Chotek. Součástí budování nové komunikace bylo i posunutí vstupu do citadely západněji. Projekt empírové brány navrhl roku 1835 inženýr Johann Weiss, slavnostně otevřena byla v listopadu 1841. V hradebních valech po stranách brány byla vybudována dvojice bytů (jeden obýval velmistr a druhý byl určen pro vojenského vysloužilce) a strážnice. V bráně jsou také vstupy do kasemat, které od ní vycházejí východním i západním směrem. Po roce 1866 byly prostory kasemat pronajímány a sloužily jako civilní skladiště. Sál Gorlice užíval pražský magistrát k uskladnění městských zásob petroleje a dalších produktů. Je doložen incident z roku 1915, kdy petrolej z Gorlice prosákl do paty hradby a způsobil malou petrolejovou horečku. V roce 1912 se zvažovalo, v souvislosti s debatou o dalším využití Vyšehradu po odchodu vojáků, že Cihelnou branou povede tramvajová linka. Dnes v bráně sídlí informační centrum a vychází odtud prohlídka kasemat a sálu Gorlice.