
Kostel dominuje východní části starých Vršovic. Parkování je možné na náměstí Svatopluka Čecha, nejbližší tramvajové zastávky Náměstí Sv. Čecha (linky 4, 22) a Koh-i-noor (linky 6, 7, 22, 24).
Vnitřní prostor členěn výškově do tří lodí (nižší boční, výrazně vyšší hlavní), které však vzhledem k použité technologii stavby neoddělují mezilodní pilíře. Hlavní loď se zvyšuje směrem k presbytáři, pozoruhodné je její osvětlení příčnými okny mezi částmi stropu (boční okna vůbec nemá). Dominantním prvkem interiéru je presbytář s půlválcovým zakončením, prostoupeným vysokými obdélnými okny, z nichž tři prostřední vyplňuje vitraj s výjevem z Kristiánovy legendy o přemožení zlického knížete Radslava sv. Václavem a postavou blahoslaveného Podivena. Vnitřní zařízení zahrnuje kromě hlavního další čtyři boční oltáře, křížovou cestu, zpovědnice, lavice a varhanní prospekt, všechny řešené v konstruktivistickém stylu. Presbytář obíhá nižší ochoz, v jehož vrcholu je umístěna pohřební kaple, pod kterou se nachází nepřístupná krypta s ostatky ze zrušeného hřbitova..
Roku 1903 vznikl spolek pro stavbu nového chrámu, jehož snahou bylo především shromáždění potřebných prostředků. Vydařenými pozemkovými spekulacemi byl tento cíl dosažen v polovině 20. let, kdy byla vypsána soutěž na nový kostel. Při účasti několika desítek architektů byla nejvyšší (druhá) cena udělena návrhu architekta Josefa Gočára. V letech 1929–30 byl podle jeho upraveného projektu postaven (za 11 měsíců) železobetonový kostel na ploše opouštěného vršovického obecního hřbitova, která se poté stala novým náměstím (dnes Svatopluka Čecha). Kostel byl postaven a zařízen jednotně podle architektova návrhu. Na výzdobě se podíleli především Čeněk Vosmík (oltáře) a Josef Kaplický (vitraj v oknech presbytáře). Kostel získal varhany, zamýšlené původně do svatovítské katedrály. Po roce 1945 stavba začal trpět zanedbáváním údržby, které vyvrcholilo ztrátou funkce střešní krytiny v 80. letech 20. století, jež vedla k závažným poškozením interiéru a především varhan. Od počátku 90. let probíhá postupná rekonstrukce. Dne 28. září 2010 byla na bok věže umístěna socha sv. Václava v nadživotní velikosti, dílo Jana Roitha podle původního modelu Bedřicha Stefana..