kostel sv. Jakuba Většího

Minice jsou místní částí Kralup nad Vltavou, ke kterým byly připojeny roku 1960, jako jejich IV. část. Nejstarší dochovaná zpráva o Minicích pochází z roku 1352. Ves tehdy náležela k věnným statkům českých královen. V roce 1425 připadla králi Zikmundovi a z těchto dob je známo několik vladyků, kteří se psali s přídomkem z Minic. Poté se o zdejší dědině dozvídáme až z roku 1530, kdy ji přechodně získal Jan Boryně ze Lhoty a na Mikovicích. Po 15 letech však tento rytíř odprodal Minice panu Florianu Gryspekovi z Gryspachu (1504-1588), který je připojil k nově vytvářenému panství Nelahozeves. Ve svazku s tímto velkostatkem zůstaly Minice až do rozpadu feudalismu v roce 1848, tj. byly od počátku třicetileté války v trvalém držení roudnických knížat Lobkoviců. Někdejší význam Minic spočíval v tom, že zde stál kostel, který s výjimkou některých neklidných dob byl trvale farním. Náležely k němu po celá staletí kromě dalších vsí i Kralupy, jejichž obyvatelé byli také až do roku 1897 v Minicích pohřbíváni. Kostel sv. Jakuba Většího byl postaven v jednoduchém gotickém slohu začátkem 14. století. Jeho základy jsou však starší, jak prokázaly výzkumy. Jako každá středověká stavba byl několikrát přestavěn, a každá přestavba mu vtiskla jiný ráz. Přestavěn barokně a poslední úprava z roku 1888 je neorenesanční. V současné době se nachází v etapě oprav. Socha sv.Jana Nepomuckého v rohu ohradní zdi u minického kostela stála původně v jihozápadním rohu hřbitova, který se rozkládal kolem kostela. Byla postavena vlastním nákladem minického faráře Josefa Karaysla v době kanonizace Jana Nepomuckého.