© Milan Caha 03/2024
Nejstarší bezpečně datované stavební konstrukce – renesanční klenby - se dochovaly v přízemí budovy, renesanční (a možná dokonce i gotické) – je také zdivo do výše prvního patra ve věžovitém přístavku, který tvoří severovýchodní nároží současného činžovního domu. Mlýn měl 3 kola na svrchní vodu (tzv. korečková kola), vodou ho zásobovala náhon, který se z Botiče odděloval v oblasti Folimanky (pod dnešním nuselským mostem) a do Botiče ústil hned po průchodu mlýnem. Místo, kde byla kola umístěná – tedy lednice – dnes slouží jako sklep. Kromě mletí obilí zde byla uváděna také pila a krupná stoupa, tedy stroj, který drtil ječná či pšeničná zrna na kroupy. Po přestavbě má dům 2 patra, dvorní fasáda je opatřena krytými pavlačemi. Z konce 19. století se dochovalo původní podkovovité schodiště a některé dveře.
Mlýn pravděpodobně stával v oblasti Výtoně na Botiči již na konci 12. století, doložen je roku 1310, kdy jej zakoupila vyšehradská kapitula. Roku 1321 je už mlýn uváděn jako Fabiánovský, podle rodu Fabiánů, který ho pak vlastnil dlouhé roky a zasloužil o jeho rozvoj v 16. století. ...V roce 1723 je zde uváděn Václav Růžička, dříve mlynář v Horní Krči. Po jeho smrti kolem roku 1748 mlýn provozoval až do roku 1776 jeho zeť Jan Stárek. Jako mlýn přestal objekt sloužit v sedmdesátých letech 19. století, kdy byl novorenesančně přestavěn a upraven pro potřeby činžovní bydlení. Tomuto účelu slouží dodnes..
|
Přihlášení |
