První zaalpský klášter klarisek, založený Anežkou Českou před 1233. Od pol. 13. stol. dvojklášter (příchod minoritů). Poničen za husitských válek, částečná obnova za dominikánů (1556–1626), barokní obnova v 18. století. Zrušen 1782, ohrožován asanací koncem 19. století. Obnova v letech 1900–86.
Jeden z nejslavnějších klášterů Prahy založený sv. Anežkou Českou byl v době svého vzniku stavbou vskutku jedinečnou – poprvé byla gotika užita u takto rozsáhlého areálu. Jedná se rovněž o nejstarší zachovanou cihlovou architekturu – obdélná budova konventu klarisek při severovýchodním rohu je vystavěna z nápadného režného cihlového zdiva, které je podepřeno množstvím opěráků. Kolmo k ní přiléhá raně gotické tělo kostela sv. Františka z Assisi, který byl vzkřísen z mrtvých v průběhu minulého století. Jeho západní průčelí je tvořeno umělými pískovcovými deskami (pryskyřice a křemičité písky roztavené v kámen). Chrám sloužil pro potřeby konventu minoritů – další to součásti areálu Anežského kláštera. Gotická svatyně zasvěcená sv. Salvátoru (vystupující k východu směrem k budově Ministerstva průmyslu a obchodu) sloužila jako královské pohřebiště Přemyslovců – byl zde pohřben Václav I., Kunhuta Uherská či dcera Václava II. Anežský klášter rozprostírající se v samém severovýchodním cípu historického území Starého Města je od roku 1978 národní kulturní památkou a dnes v něm sídlí jedna ze sekcí Národní galerie v Praze. V současné době je zde umístěna stálá expozice „Středověké umění v Čechách a Střední Evropě“. Plocha přiléhající k severovýchodnímu nároží je již několik let obestavěna vlnitým plechem, stromy zde chrání bednění, prostor je částečně rozkopán - předpokládaná rekonstrukce však již dlouho bez hnutí stojí.
Mass, Turyna Petr, 16.9. 2003
První klášter klarisek severně od Alp byl založen královskou dcerou, dnes svatou Anežkou Přemyslovnou (Českou) před rokem 1233, kdy sem přišly první sestry z Itálie a českých zemí. Původně byl součástí komplexu i špitál, přenesený roku 1238 ke svatému Petru na Poříčí, z jehož bratrstva se později vyvinul řád křížovníků s červenou hvězdou. Od roku 1248 (úmrtí královny vdovy Kunhuty Uherské) klášter sloužil jako pohřebiště Přemyslovců (1253 Václav I., později jeho dcery, snacha a vnučky). Pro tyto účely byl postaven kostel – mausoleum svatého Salvatora. Od poloviny 13. století vznikal na místě bývalého špitálu minoritský konvent, čímž se areál stal dvojklášterem. Toto uspořádání bylo později napodobeno i v jiných městech koruny České (např. Cheb). Komplex byl postaven jako první velká raně gotická stavba v Praze. Prošel úpravami na konci 14. století, za husitských válek byl pobořen. Klarisky uprchly mimo Prahu a minoritský konvent zcela…
číst dále
Ivan Grisa, 16.8. 2011