Celkový pohled z Letné
© Ivan Grisa, 03/2009
Jeden z nejslavnějších klášterů Prahy založený sv. Anežkou Českou byl v době svého vzniku stavbou vskutku jedinečnou – poprvé byla gotika užita u takto rozsáhlého areálu. Jedná se rovněž o nejstarší zachovanou cihlovou architekturu – obdélná budova konventu klarisek při severovýchodním rohu je vystavěna z nápadného režného cihlového zdiva, které je podepřeno množstvím opěráků. Kolmo k ní přiléhá raně gotické tělo kostela sv. Františka z Assisi, který byl vzkřísen z mrtvých v průběhu minulého století. Jeho západní průčelí je tvořeno umělými pískovcovými deskami (pryskyřice a křemičité písky roztavené v kámen). Chrám sloužil pro potřeby konventu minoritů – další to součásti areálu Anežského kláštera. Gotická svatyně zasvěcená sv. Salvátoru (vystupující k východu směrem k budově Ministerstva průmyslu a obchodu) sloužila jako královské pohřebiště Přemyslovců – byl zde pohřben Václav I., Kunhuta Uherská či dcera Václava II.
Anežský klášter rozprostírající se v samém severovýchodním cípu historického území Starého Města je od roku 1978 národní kulturní památkou a dnes v něm sídlí jedna ze sekcí Národní galerie v Praze. V současné době je zde umístěna stálá expozice „Středověké umění v Čechách a Střední Evropě“. Plocha přiléhající k severovýchodnímu nároží je již několik let obestavěna vlnitým plechem, stromy zde chrání bednění, prostor je částečně rozkopán - předpokládaná rekonstrukce však již dlouho bez hnutí stojí.
Klášter klarisek a minoritů s kostely svatého Františka a Salvatora na Starém Městě pražskémOd roku 1248 (úmrtí královny vdovy Kunhuty Uherské) klášter sloužil jako pohřebiště Přemyslovců (1253 Václav I., později jeho dcery, snacha a vnučky). Pro tyto účely byl postaven kostel – mausoleum svatého Salvatora. Od poloviny 13. století vznikal na místě bývalého špitálu minoritský konvent, čímž se areál stal dvojklášterem. Toto uspořádání bylo později napodobeno i v jiných městech koruny České (např. Cheb). Komplex byl postaven jako první velká raně gotická stavba v Praze. Prošel úpravami na konci 14. století, za husitských válek byl pobořen. Klarisky uprchly mimo Prahu a minoritský konvent zcela zanikl. Od roku 1556 působili v části kláštera dominikáni, přesídlení sem z kláštera u kostela svatého Klementa (na místě dnešního Klementina). Prodejem části komplexu (bývalého minoritského kláštera) získali prostředky na opravy, prováděné v renesančním slohu do počátku třicetileté války. Roku 1626 dominikáni přesídlili ke sv. Jiljí a areál znovu připadl klariskám. Ty ho po skončení války a zejména v 18. století částečně barokně obnovily, omezené zdroje jim však neumožnily zásadně zasáhnout do gotického organismu stavby. Konvent definitivně zanikl roku 1782, následně byl rozprodán a stal se konglomerátem obytných a řemeslnických objektů, postupně utilitárně přestavovaných či ponechávaných osudu. Na přelomu 19. a 20. století byl ohrožen pražskou asanací, což vyvolalo vznik Jednoty pro obnovu kláštera blahoslavené Anežky (1893), která od roku 1900 komplex postupně opravovala. Rekonstrukce byla dokončena roku 1986 již ve státní režii, od té doby zde sídlí část Národní galerie..
|
Přihlášení |
