kostel Stětí sv. Jana Křtitele

Na výrazném návrší uprostřed obce byl okolo roku 1180 postaven románský kostel Stětí sv. Jana Křtitele. Pravděpodobně byl opevněn, nebo byl součástí opevněného dvorce. Ještě před ním však byly v areálu postaveny nejméně dvě sakrální stavby. Nejstarší stavbou byl malý čtyřúhelníkový kostelík, snad pohřební kaple významného šlechtice. Díky dochovanému klasovému zdivu lze usuzovat, že byl postaven v 11. století. V polovině 12. století byla na jeho místě vybudována druhá stavba – rotunda. Ta byla, se svým průměrem 13 metrů, druhou největší rotundou u nás. Z jejího interiéru se dochovala řada keramických podlahových dlaždic. Třetí stavba z osmdesátých let 12. století má podobu podélné čtyřúhelníkové lodi s polokruhovou apsidou. Uprostřed kostela se našla románská patka. Z toho lze usuzovat, že na ní stál sloup nesoucí panskou tribunu, která byla určena pro panstvo z přilehlého dvora a měla zvláštní vchod. Během husitských válek byl kostel pobořen a následně kolem roku 1439 obnoven a zvýšen. V renesanci byla ke kostelu přistavěna sakristie. Dalšími úpravami prošel kostel v baroku. Západní stěna byla prolomena velkým oknem – snad v místě vstupu ze zaniklého opevněného dvorce. V baroku byla rovněž postavena kruchta a vzniklo několik iluzivních oltářů. V sedmdesátých letech 20. století byla v kostele po ukončení archeologických výzkumů instalována rozkládací dřevěná podlaha, která umožňuje prezentaci reliktů starších staveb..

(např. pozitivní námět Daniela v jámě lvové). Negativní dlaždice mají náměty jako krutý král Nero, sfinga, gryf, lev, strom života s pávy, rostliny a ornamenty. Fresky z první poloviny 13. století, které byly objeveny a odkryty v roce 1905, jsou dnes viditelné pouze v apsidě. Dominuje jim obraz Krista v mandrile, nacházející se na konše apsidy. Vlevo od něj stojí Panna Marie, vpravo sv. Jan Křtitel. Dolní fresky jsou mladší – snad z prvé poloviny 14. století..

Schönfeld (zvon byl přelit roku 1870). Roku 1843 byl odlit malý zvon, na kterém je nápis „Pokřtěn na jméno sv. Jana Křtitele roku 1843, ulit v Praze od Karla Belmanna" (Pokřtěn ve gmenu swatého Iana Křtitele roku 1843 fusa Pragae a Carolo Belimann1847). Na velkém zvonu, přelitém roku 1870 od pražské zvonařky Anny Bellmannové, je nápis „Zvon tento litý je nákladem zádušného chrámu Páně sv. Jana stětí v Dolejších Chabrech za správy primátorství v Starém Městě pražském pana Jana Saxa roku MDCLXXXV /1695/. Byl zhotoven A. J. Schönfeldem a přelit roku 1870 na náklady zádušného úřadu v Praze za náměstka purkmistra Josefa Huleše". Zvony měly být za 1. sv. války (r. 1917) zrekvírovány, ale - zřejmě nedopatřením - byl odnesen jen malý zvonek z kostelní věžičky, tzv. "umíráček". Za 2. sv. války (r. 1942) už byla situace horší, zvony byly odvezeny k přelití. Naštěstí se r. 1945 zvony našly ve skladu na Štvanici a byly navráceny zpět. Přečkaly i silnou větrnou smršť, která r. 1950 rozmetala dřevěnou část zvonice. Roku 2013 byly oba zvony opraveny..