sousoší Tychona Brahe a Johanna Keplera

Tycho Brahe a Johannes Kepler – životopisy, nevyjasněná smrt Tychona Brahe

Tycho Brahe (1546–1601), pův. jménem Tyge Ottesen Brahe, byl významný dánský astronom, astrolog a alchymista. Je považován za nejlepšího a nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy, překonán byl až 60 let po vynalezení dalekohledu. Poté, co zdědil r. 1565 slušné jmění, se mohl věnovat svým koníčkům, astrologii a astronomii. Studoval také chemii. Dánský král Frederik II. mu nechal postavit laboratoře a observatoře na ostrově Hven, kde Brahe pracoval dvacet let. Poté co se nepohodl s novým králem Kristiánem IV., rozhodl se cestovat po Evropě. Roku 1599 byl císařem Rudolfem II. na přímluvu Tadeáše Hájka z Hájku pozván do Prahy, kde působil u dvora jako císařský astrolog. Postavil novou observatoř v Benátkách nad Jizerou, kde mu posledních pár měsíců jeho života (únor r. 1600 – říjen r. 1601) dělal asistenta Johannes Kepler. Legendy vypráví, že Tycho Brahe zemřel na protržení močového měchýře při pozorování zatmění slunce nebo při hostině u císaře z toho důvodu, že protokol nedovoloval, aby vstal od stolu dříve než císař. Podle historických pramenů zemřel poté, co se vrátil z hostiny u Petra Voka z Rožmberka, kde hojně popíjel, a postihly ho náhlé bolesti a neschopnost močit (akutní urémie, většinou důsledek selhání ledvin). Poté zemřel po necelých dvou týdnech. Zkoumání jeho vlasů a vousů odhalilo, že měl v těle velké množství rtuti – to pravděpodobně způsobilo selhání ledvin. Otázkou zůstává, jestli byl otráven (o tom, kdo ho mohl otrávit, se objevila řada spekulací, žádná však není podložena důkazy), nebo se otrávil sám vlastním lektvarem, kterým se léčil a který obsahoval rtuť. Poslední zkoumání pozůstatků T. Brahe proběhlo roku 2010. Johannes Kepler (1571–1630) byl vynikající německý matematik, astronom a astrolog. Vystudoval univerzitu v Tübingentu a poté učil 7 let na střední škole ve Štýrském Hradci. Roku 1600 přesídlil do Prahy a stal se zde…  číst dále