
Název Sluncová je doložen v polovině 17. století, kdy zdejší vinici vlastnil tehdejší primátor Nového Města pražského Josef Slunec. Od něj vinici s barokní usedlostí koupil po roce 1682 primátor Starého Města pražského, Jan Jiří Reischmann z Rieschenberka. Po jeho smrti připadl rozsáhlý majetek (čítající mimo jiné dvě velké vinice a chmelnici na Žižkově, vinici a sady u Libně) vdově Juditě, rozené Globicové z Bučina. V roce 1714 je uváděna jako majitelka Anna Reischmannová. V roce 1762 získala usedlost s vinicí rodina Voříkovských s Kunratic a po nich usedlost rychle střídala majitele. Kolem roku 1800 byla usedlost přestavena na klasicistní letohrádek, získala dodnes částečně zachovalou freskovou výzdobu. V roce 1870 objekt koupil továrník Julius Haine, po něm se zámečku nějaký čas říkalo Hajnovka. Po druhé světové válce nebyl letohrádek využíván a chátral. Od roku 1964 je objekt památkově chráněný. V letech 1978–82 Sluncovou rekonstruoval architekt Dejmal na školící středisko ČKD, které pro representační a školící účely slouží dodnes.