© Jan Sommer 04/2008
Budova je obvykle přístupná při konání veletrhů či koncertů. Takových akcí se konají v průběhu roku desítky a cestu si na ně může najít zájemce téměř o cokoliv, od knih a divadla až po moderní automobily či módní přehlídky.
V jádře ocelová konstrukce Průmyslového paláce vznikla v souvislosti s velkolepou Jubilejní výstavou roku 1891 podle projektu ing. F. ...Prášila a arch. Bedřicha Münzbergera. Části výzdoby pocházejí od architekta Fridricha Ohmanna a sochařů F. Hergessela, A. Procházky a L. Wurzela. Další úpravy prováděl roku 1898 architekt A. Dryák, v interiéru roku 1907 architekt J. Fanta. Vnější portikus a nové klenby bočních křídel provedl v letech 1952–1954 architekt P. Smetana. Vynikající technická památka a příklad secesní architektury. Střední hala je opatřena sedlovou střechou na půlkruhově zaklenutých nýtovaných ocelových nosnících. Na vstupní i protilehlé straně se otevírá rozměrné okno, zčásti s ozdobným zasklením. Na vstupní straně na hřebeni střechy subtilní věžička. Boky hlavního průčelí vyztužují zděné pylony se secesní výzdobou. Vysoká hala je po stranách osvětlena ještě pásem nízkých "bazilikálních" oken nad střechami nižších bočních křídel. V bočních křídlech valená klenba se sítí iluzívních žeber..
Výstaviště bylo založeno roku 1891 na ploše 300000 m2 pro Zemskou jubilejní výstavu. Původním projektantem staveb byl Antonín Wiehl, od něhož byla mj. ...dřevěná vstupní brána, zbořená roku 1952, kdy se z výstaviště stal "Park kultury a oddechu Julia Fučíka" (lidově přezdívaný "juldafulda"). Roku 1895 se tu konala rozsáhlá Národopisná výstava, roku 1898 rovněž slavná Výstava architektů a inženýrů (spojená např. s elektrickými zařízeními Františka Křižíka) a roku 1908 Výstava Obchodní a živnostenské komory..
