Lužický seminář

Roku 1705 založili bratři Martin Norbert Šimon, budyšínský kanovník a Jiří Josef Šimon, kaplan u sv. Josefa na Malé Straně, seminář pro katolické studenty z Horní Lužice. Když byla původní budova malá, věnovali bratři celé své dědictví na stavbu větší budovy na rohu dnešní ulice U Lužického semináře a Míšeňské (čp. 90/III). Její základní kámen byl položen roku 1726. Honosná palácová dvoupatrová budova, pravděpodobně dílo Kiliána Ignáce Dienzenhofera, byla dokončena 1728. Dodnes si uchovala původní fasádu z doby vzniku. V prvním patře byla domácí kaple s oltářem sv. Petra, tedy stejného zasvěcení jako kapitula v Budyšíně. Na nároží budovy v úrovni prvního patra je socha sv. Petra z r. 1728. Autorem jejího originálu je rodák z Horní Lužice, významný sochař Matěj Václav Jäckel. V roce 1990 byla vyměněna za kopii od sochařky Taťány Konstantinové a sochaře Jiřího Nováka. V r. 1846 zde studenti založili první slovanský studentský spolek v Praze Serbowku. Vlastníkem budovy byla kapitula v Budyšíně, proto se seminář vyhnul zrušením v době Josefa II. Zrušen byl až míšeňským biskupem v roce 1922, ale po druhé světové válce opět sloužil lužickosrbským studentům. Dnes je zde knihovna s rozsáhlou sbírkou sorabik, nazvaná po buditeli a vůdci Lužických Srbů Michalu Hórnikovi.