© Milan Caha 08/2012
První zmínky o poddanské usedlosti Havla Hořejšího v místě dnešního č. p. 44 jsou z roku 1567. Anna Salomena z Bubna zde nechala někdy v letech 1623–1638 vystavět mlýn. Roku 1678 mlýn vyhořel, byl však vzápětí opraven a ještě celé další století byl součástí hospodářského dvora. Roku 1770 se od dvora oddělil a na počátku 19. století byl výrazně klasicistně přestavěn.
V roce 1841 má mlýn, jak je zachyceno na mapě stabilního katastru, dvě křídla ve tvaru L, vestavěná do ohybu náhonu, tvořeného ramenem potoka Botiče. Ve východním křídle byla mlýnice, západní část byla obytná, s branou v průčelí. Od roku 1880 patřil mlýn rodině Antonína Švehly, jehož stejnojmenný syn se stal předsedou československé vlády a předsedou Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu (agrárníků). Ve mlýně býval hostem i první prezident Československa T. G. Masaryk.
