svatojánský poplužní dvůr

Střížkov je prvně připomínán v letech 1227-1230 jako dvůr Střiežkov, tj. Střížkův dvůr od osobního jména Střiežek, což je domácká zdrobnělina od jmen Střezimír nebo Střezivoj. Pražané jej v době husitské zabavili a vlastnili jej do roku 1547, kdy jej Ferdinand I. Habsburský zkonfiskoval a prodal majiteli Libně. Staré Město jej koupilo jako součást libeňského panství v roce 1662. Střížkov byl vždy jen malá ves. V roce 1922, když byl připojen k hlavnímu městu a stal se součástí Prahy VIII, měl jen 35 domků a 365 obyvatel. Ale ani připojení k Praze na dlouhou dobu nezměnilo charakter této zemědělské vesnice, kdy v okolí byly zelinářské zahrady a úrodná řepná pole, která se táhla až k Ďáblicím. V roce 1960 byla obydlená část Střížkova začleněna do obvodu Praha 8, neobydlená horní část se stala součástí Prahy 9. V roce 1990 se proto staly tyto části Střížkova součástmi městských částí Praha 8 a Praha 9 a tento stav trvá doposud. Ačkoli Střížkov je historickým sídelním celkem a katastrálním územím, po připojení k Praze téměř vymizel z povědomí Pražanů. V 60. a 70. letech 20. století totiž začala vyrůstat na území Střížkova rozsáhlá sídliště. Sídlišti na Praze 8 se začalo nepochopitelně říkat Sídliště Ďáblice, ačkoli v Ďáblicích vůbec neleží. Zatímco jeho východní část se nachází na katastru Střížkova, západní pro změnu leží v Kobylisích. Střížkovskému sídlišti na Praze 9 se zase začalo říkat Sídliště Prosek, i když na katastru Proseka ho leží jen půlka. Označení Střížkov vzkřísilo až r. 2008 metro, které tak pojmenovalo atraktivní stanici na trase C. Od této stanice je také nejjednodušší přístup k asi 0,5 km vzdálenému objektu někdejšího barokního zemědělského dvora. Cesta k němu vede k jihu Teplickou ulicí mezi vysokou panelovou zástavbou. Asi po 400 m odbočuje vpravo Střížkovská ulice, z níž brzy odbočuje opět vpravo ulice…  číst dále