Kunratice

Rekonstrukce je v různých fázích stavby, ale alespoň že tak. Ilustrační foto v galerii..

Při poslední úpravě v roce 1959 bylo bohužel odstraněno krásné dvouramenné schodiště z poloviny 19. století pro potřeby entomologického oddělení Národního muzea. Zámek s přilehlým hospodářským dvorem a parkem představuje významný celek venkovského feudálního sídla....

1287, kdy byl jejich prvním známým majitelem jakýsi Bozděch. K r. 1336 je zachována první zmínka o kunratické tvrzi. Brzy se však Kunratice dostaly do majetku Olbramoviců a jejich vlastníkem byl Frenclin a po něm jeho bratr Prokop, zvaný také Černý. Před r. 1407 Prokop Černý zemřel a od jeho dědiců je koupil král Václav IV. Za husitského revolučního hnutá zabrali Kunratice Pražané. Činil si však na ně nárok také Václavův nástupce Zikmund, který je v r. 1421 zapsal Chvalovi z Ojčína a Dojic. V 15. a 16. století se zde vystřídalo mnoho majitelů, z nichž připomeňme alespoň Šternberky, Berky z Dubé a Hýzrle z Chodů. Mikuláš Hýzrle z Chodů získal Kunratice v r. 1541, a protože zdejší tvrz byla velmi sešlá, musel ji v r. 1549 opravovat. V držení tohoto rodu zůstaly Kunratice až do r. 1602, kdy je koupil staroměstský měšťan Josef Marek. Ten po čtrnácti letech (r. 1616) prodal kunratickou tvrz s poplužním dvorem Petrovi z Liebenthalu. Jeho ovdovělá manželka Anna Dorota prodala r. 1622 kunratický majetek Ofce Gryspekové z Gryspachu. Po ní jej zdědila její dcera Veronika, která se r. 1626 provdala podruhé za Jindřicha Malovce z Malovic. Když r. 1665 došlo k dělení majetku mezi Jindřichovy syny, získal Kunratice Maxmilián Lev, který je však r. 1671 prodal novoměstskému hejtmanovi Václavu Čabelickému ze Soutic. Václav Čabelický zemřel r. 1687 a zdejší statek přešel na jeho mladšího syna Františka Václava, který r. 1688 přestavěl také zdejší tvrz na trojkřídlý dvoupatrový raně barokní zámek. O jedenáct let později (r. 1699) prodal Kunratice Heleně Zuzaně Bedaridesové, rozené z Golče, avšak již po dvou letech koupila statek Marie Barbora z Pöttingenu. Po její smrti jej zdědila její dcera Marie Františka de Arco, od níž jej v r. 1721 koupil Jan Arnošt z Golče. Tento majitel přikoupil r. 1728 ke Kunraticím Šeberov, Hrnčíře a Chodov a kolem r. 1730 přestavěl zámek ve vrcholně barokním stylu. Jako autor této přestavby bývá někdy uváděn F. M. Kaňka. Jan Arnošt z Golče přestavěl také starý gotický kostel v blízkosti zámku, hospodářské budovy a kolem zámku zřídil rozsáhlý park se dvěma vodotrysky, obklopený ze čtyř stran vysokou zdí. Stavební úpravy zámku, statku i vybudování zámeckého parku byly nepochybně na vysoké úrovni, neboť v r. 1754 navštívila zámek na doporučení zemského maršálka hraběte Buquoye Marie Terezie. Po smrti Jana Arnošta z Golče zdědila Kunratice s celým panstvím dcera Marie Josefa, jež se r. 1766 provdala za Arnošta z Golče. R. 1795 prodala panství Kunratice hraběti Karlu Josefu Clam-Martinicovi, který je však již r. 1801 prodal pražskému měšťanu Josefu Antonínu Korbovi, jenž byl v r. 1814 povýšen do rytířského stavu s predikátem z Weidenheimu. V držení této rodiny zůstaly Kunratice po celé 19. století. K dalším stavebním úpravám zámku došlo v polovině minulého století (zřízeno dvouramenné schodiště) a v r. 1878, kdy bylo upraveno průčelí s dvoupatrovou čtyřhrannou věží uprostřed. Kunratický zámek je trojkřídlá dvoupatrová budova. Uvnitř zámku se dochovala štuková výzdoba a kaple. Poslední stavební úprava v r. 1959 odstranila dvouramenné schodiště.