Kostel postavený v letech 1351-1401 se stal farní svatyní jižní (horní) části Nového Města pražského. Stojí v místech osady Rybníček, vedle rotundy, jejíž patrocinium převzal. Nevýrazné barokní úpravy z 18. století setřela tvrdá puristická rekonstrukce, provedená 1874-79 podle projektu J. Mockera.
Kostel sv. Štěpána v Praze při svém vzniku uzmul název poblíž stojící románské svatyni - ta musela přenechat své zasvěcení nové, honosnější stavbě a nyní je známa jako rotunda sv. Longina. Sv. Štěpán se stal farním kostelem horního Nového Města. Roku 1738 zde byl pohřben nejvýznamnější sochař českého baroka - Matyáš Bernard Braun. Bohužel, při opravě chrámu v roce 1902 bylo v hrobce objeveno takové množství rakví, že rakev sochaře Brauna se nepodařilo najít. Za kostelem stojí v místech bývalého morového hřbitova (zrušeného v druhé polovine XVIII. stol) pozdně gotická zvonice.
Mass, Turyna Petr, 6.1. 2005
Sv. Štěpán vyrostl při výstavbě Nového Města v místech dávné osady Rybníček (první zprávy již roku 993), kterou dnes připomíná již pouze název ulice a rotunda sv. Longina. Kostel byl založen r. 1351, loď byla hotova v r. 1392, věž roku 1401. Barokní kaple na jižní straně je z r. 1686, otevřená nika (kaple Brambergů) na severu vznikla r. 1736. V letech 1873-9 proběhla puristická regotizace architektem Füsselem, některé zdroje však uvádí známějšího pražského "regotizátora" - Josefa Mockera.
Mass, Turyna Petr, 6.1. 2005