Žuráň

Historie vršku Žuráň

Vršek Žuráň není přirozenou vyvýšeninou, ale je uměle navršenou mohylou z hlíny a kamení (286 m.n.m.). Je významným archeologickým nalezištěm – postupně zde bylo objeveno několik hrobů z doby stěhování národů, z období pol. 5. stol. – pol. 6. stol. R. 1853 popsal první z hrobů (velká dřevěná hrobka s vyřezávaným trámovým stropem, kostry, svícnovité předměty), objevený při orbě poč. 50 let 19. stol., historik Petr rytíř Chlumecký. V l. 1948-1950 byl proveden důkladný archeologický průzkum lokality, vedený Josefem Poulíkem. Při něm byly odkryty tři mohyly a dva komorové hroby – jeden kostrový hrob eneolitické kultury se šňůrovou keramikou a žárové pohřby podolské kultury pozdní doby bronzové. Byly nalezeny předměty luxusního charakteru (torza skleněných misek, zlatem vyšívané zbytky oděvů atp.), podle závěrů archeologů jde o hroby nejvyšší vrstvy germánské aristokracie, snad longobarského krále Wacha ((† 539). Vršek se stal obecně známým poté, co odtud 2.12.1805 vedl útok francouzské armády v bitvě u Slavkova císař Napoleon I. Dne 15.7.1930 zde byl odhalen žulový památník na památku slavné bitvy s bronzovou plastikou mapy bojiště (arch. Vojtěch Kerhart, umělecký slévač Karel Barták). Památník nechal vytvořit zřídit generální štáb čs. armády z iniciativy francouzského maršála Louise Francheta d'Esperey. Zajímavostí, typickou pro české poměry je, že kovové prvky byly několikrát ukradeny. R. 1995 zmizela celá deska aby byla poté objevena ve sběrně v Rakousku; rozřezaná na 13 kusů. Nahrazena byla r. 1996 a po opětovném zcizení znovu r. 2004. Žuráň je kulturní nemovitou památkou.