Zbytky zdiva tvrze a vsi ze 14. st., písemně doložené po r. 1412 jako majetek staroměstským měšťanů. R. 1506 uváděna tvrz jako pustá, poté zanikla i s kostelem a vsí. Dochován zarostlý pahorek s odkopaným vnitřním nárožím hranolové věže a příkopem.
Zajímavé zbytky tvrze Litožnice spolu se zaniklou vesnicí a kostelem jsou důkazem toho, že i v bezprostředním okolí hlavního města se stále dají objevit pěkná a poutavá místa, která navíc zná jen málokdo. Litožnici najdete v současných mapách už jen jako název chráněného území spojujícího tři rybníky a část údolí při Říčanském potoce, mezi Běchovicemi a Dubčí (Praha 10). Zdejší tvrz se objevuje pouze sporadicky v odborné literatuře a, soudě dle mé návštěvy, o jejích zbytcích neví ani mnoho obyvatel z okolí. Přesto je můžete poměrně snadno najít nedaleko od hráze velkého rybníka, pokud se vydáte po břehu Říčanského potoka; jen se nesmíte nechat odradit několika trnitými houštinami.
Filip Matoušek, 11.5. 2005
Litožnice zřejmě vznikla již někdy v první polovině 12. století, jak napovídají některé archeologické nálezy a také zasvěcení dnes již zaniklého kostela sv. Gothardovi. První známá historická zpráva o vsi je ovšem až z roku 1351, kdy vdova po staroměstském měšťanu Ulmanovi prodává litožnické zboží Mikuláši Rokycanskému. Od roku 1379 se jako zdejší majitel několikrát uvádí Štěpán Litoměřický, který ves od roku 1412 pronajal své sestře Kateřině. O několik let později již patřila Litožnice Pecmanovi z Babic a Frenclinovi z Kotvic, za nichž je také poprvé v historických pramenech poprvé výslovně doložena existence tvrze. Rozdělené zboží získal před rokem 1476 Štěpán z Novosedl, který v tomto roce zapisuje věno své manželce Ludmile „v Litožnicích na tvrzi a na poplužním dvoře“. Po jeho smrti ale přesto došlo mezi vdovou a dalšími zájemci o tvrz k několika soudním sporům a nakonec byl statek připojen…
číst dále
J. Úlovec (in Encyklopedie českých tvrzí, II.díl, ARGO 2000), 11.5. 2005