
Litožnice zřejmě vznikla již někdy v první polovině 12. století, jak napovídají některé archeologické nálezy a také zasvěcení dnes již zaniklého kostela sv. Gothardovi. První známá historická zpráva o vsi je ovšem až z roku 1351, kdy vdova po staroměstském měšťanu Ulmanovi prodává litožnické zboží Mikuláši Rokycanskému. Od roku 1379 se jako zdejší majitel několikrát uvádí Štěpán Litoměřický, který ves od roku 1412 pronajal své sestře Kateřině. O několik let později již patřila Litožnice Pecmanovi z Babic a Frenclinovi z Kotvic, za nichž je také poprvé v historických pramenech poprvé výslovně doložena existence tvrze. Rozdělené zboží získal před rokem 1476 Štěpán z Novosedl, který v tomto roce zapisuje věno své manželce Ludmile „v Litožnicích na tvrzi a na poplužním dvoře“. Po jeho smrti ale přesto došlo mezi vdovou a dalšími zájemci o tvrz k několika soudním sporům a nakonec byl statek připojen… číst dále
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.