
Viniční usedlost Salabka barokního původu se nachází v Troji poblíž severovýchodního okraje areálu zoologické zahrady na křižovatce ulic Jiřího Jandy a K Bohnicím. Nad usedlostí se rozkládá stejnojmenná vinice a východně od ní přírodní památka. Usedlost je pro veřejnost přístupná, pokud využije služeb restaurantu nebo možnosti ubytování. Nejbližší zastávka městských autobusů se nazývá Botanická zahrada Troja, je vzdálena asi 100 m, je na znamení a je obsluhována jednou za půl hodiny. Asi o 200 m dále je freventovanější zastávka autobusů Zoologická zahrada.
První zmínku o trojské vinici najdeme v archivech Jiřského kláštera na Pražském hradě. Víno pro české krále se zde tehdy pěstovalo po generace. Zmínky o existenci vinice pocházejí z let 1224-1233. V 16. a 18. století se mezi jejími majiteli poprvé objevuje jméno Salaba, nicméně teprve od 18. století nese jméno po svém majiteli Janu Kašparu Salabovi. Později byla vinice zrušena a dlouhá léta nebyla využívána. Novodobá historie vinice Salabka se začala psát v letech 1954–1955, kdy byla obnovena nově vzniklým Státním statkem hl. m. Prahy. Z této doby se jako unikát zachovala její jihozápadní část s dnes již neznámým klonem Ryzlinku rýnského. Po restitucích získala ve 2. polovině 90. let usedlost Salabka ve zdevastovaném stavu soukromá společnost, která postupně ve spolupráci s Národním památkovým ústavem zahájila její regeneraci. V r. 2000 byla zásadně zrevitalizována i vinice Salabka. V letech 2012–2014 byly jednak z francouzského Burgundska dovezeny nové sazenice některých tradičních a starých odrůd a v letech 2011–2013 pak přibyly ještě další nové odrůdy. Na revitalizaci se významnou měrou podílel prof. Vilém Kraus. Dnes je viniční trať Salabka s rozlohou 4,5 ha největší v Praze a díky stabilním klimatickým podmínkám, umístění na jižních svazích a specifickému složení půdy rodí výtečná vína. Réva vinná se tady nejen pěstuje, ale po ručním sběru hroznů i zpracovává. V historické usedlosti Salabka bylo r. 2014 otevřeno obnovené vinařství a restaurant. Usedlost Salabka je nyní tvořena komplexem 7 budov a je rozdělena na rezidenční a komerční část. Rezidenční část je tvořena dvěma bytovými domy a hlavně apartmány určenými pro ubytování a pronájem. Nachází se ve dvou historických, památkově chráněných budovách a ve dvou novostavbách při nejstarší dochované trojské usedlosti. Historickými budovami jsou dnešní Barokní dvůr a Hospodářské křídlo. Usedlost a navazující vinice získala své jméno Salabka po Janu Kašparu Salabovi. Byl to statkář, který usedlost vlastnil a obhospodařoval a jehož jméno je zmíněno v historických pramenech v souvislosti s usedlostí v r. 1769. Patronem statkářů je sv. Leonard, jehož socha je umístěna na schodišti domu Barokní dvůr. Kromě vinice Salabka se v Troji nachází také obnovená vinice sv. Kláry, která je nyní součástí Botanické zahrady hl. m. Prahy (viz samostatné heslo). Název Salabka nese ještě přírodní památka vyhlášená r. 1982. Na ploše o rozloze 0,85 ha se nachází chráněné stepní rostlinné společenstvo vřesovištního typu. Je to strmá stráň naproti vinici skloněná k severozápadu v těsném sousedství Pražské botanické zahrady. Na buližníkovém a břidlicovém podkladu tu roste řada vzácných rostlin a daří se tu vzácným druhům hmyzu.