
Stélu nalezneme v Praze na Žižkově na vrchu zvaný Parukářka, který je v současnosti volně přístupným parkem. Kamenná litopunkturní stéla má rozměry cca 30x30x150 cm, materiálem je slivenecký mramor. Stéla byla postavena v červenci 2004 dle návrhu slovinského sochaře Marka Pogačnika (1944) a realizována neziskovou organizací Cultura Informa Bohemia pod vedením Ing. Jana Tajboše (1960).
Litopunktura pak znamená umísťování kamenných stél na akupunkturní body města nebo krajiny za účelem získání rovnováhy oslabených lokalit. Stély plní podobnou funkci, jakou plnily v pravěku megalitické menhiry, tj. přenášejí jemněhmotnou energii, kterou podvědomě vnímáme všichni, ale se kterou mohou pracovat zejména prychotronicky vyspělí jedinci. Stély mají na svém povrchu vytesán reliéf-kosmogram, který odráží specifickou kvalitu místa, s níž komunikuje v urbanizovaném prostředí. Kosmogram je na každé stéle jiný. Podobný projekt je již realizován ve švýcarském Villachu. Žižkovská stéla je součástí pomyslné linie začínající na strahovském klašteře. V oblasti Strahova se nachází “velké srdeční centrum” Prahy, srdeční centrum je jedno z nejdůležitějších bio-energetických míst v krajině vůbec. Vitální energie zde způsobují neustálou regeneraci místa. Litopunkturní stély by měly být stavěny podél jedné z pěti linií vycházejících ze srdečního centra,
Litopunkturní projekt se týká vitalizace jádra městské krajiny Prahy a je výsledkem činnosti jednoho z hlavních neziskových programů, soukromé organizace Cultura Informa Bohemia. Program se zaměřuje na podporu a realizaci takových aktivit, které zvyšují citlivost a vnímání lidí vůči jejich životnímu prostoru a způsobují jednání, které životní prostor vitalizuje a harmonizuje. Vlivem urbanizace města v oblasti ulic U Bulhara a Seifertova je vážně oslaben tok energií v ose Žižkov-Vinohrady-Staroměstské náměstí-Karlův most-Strahovský klášter. Současná civilizace je schopna vidět a měřit jenom škody způsobené ve fyzické úrovni. Podle toho i ekologie vyvinula schopnost operovat pouze v biologické krajině, ale ne v jemnějších úrovních. V krajině jsou také bio-energetické a emocionální úrovně, které jsou velmi důležité pro její rovnováhu a zdraví. Abychom byli schopni dostat se k těmto, většinou neviditelným, kvalitám přírody potřebujeme jiný druh jazyka, jazyka který není funkční jenom mezi lidmi, ale může mu porozumět i příroda. Přináleží klasické roli umění vytvořit takový druh jazyka, aby komunikoval s podstatou přírody a jejího prostředí. Litopunktura je umělecká metoda, která má pomoct v podmínkách současné ekologické krize..