Výsledky hledání míst

Nejznámější akropole na světě. Na návrší stával v polovině 2. tisíciletí př. n. l. mykénský hrad. Hlavní vstup na Akropoli vede od západu po schodech do Propylejí. V jihozápadním rohu jsou zbytky chrámu Athény Niké. Na vrcholu akropole stojí hlavní chrám Athény čili Parthenon. Při severní hraně plošiny stojí Erechtheion, a zbytky dalších staveb.

Pevnost z konce doby bronzové, z 8.–6. stol. př. n. l., stojící na útesu nad mořem. Osídlena do 10 stol. n. l. Zachovala se hradba z kamene kladeného nasucho s branou, chráněná příkopy a valy. Uvnitř stojí kamenný klochán (9.–10. stol.). V souvislosti s erozí útesu hrozí postupný zánik pevnosti.

Tíryns je archeologická lokalita v Řecku. Ve 2. tisíciletí př. n. l. zde bylo opevněné město. Velmi dobře zachovalé ruiny královského paláce. Hradby z kyklopského zdiva. Ohromující je mohutnost zdejších hradeb z 13. stol. př. n. l. Od r. 1999 je Tíryns zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO.

Významné archeologické naleziště, antické město Delfy. Světoznámá Delfská věštírna. Náboženské centrem antické civilizace starých Řeků. Trosky chrámu boha Apollóna ze 4. století před Kristem. Nejzachovalejší starověký stadion v Řecku. Zachovalé divadlo, postavené ve 4. století před Kristem.

Kuňja-Urgenč je na místě dřívějšího města Ürgenç. Vzácné stavby budované mezi 11. a 16. stoletím. V 16. stol. město opuštěno. Správní centrum přeneseno do města Chiva. Od r. 2005 součást světového dědictví UNESCO.

Rekonstrukce bývlého přemyslovského hradiště ranného středověku 10. - 13. století na vrchu sv. Ján v památkové zóně v Netolicích. První zmínka o netolickém hradě pochází z Kosmovy kroniky v roce 981.

Výběžek s malou zříceninou nad Vltavou byl sídlištěm již v pozdní době kamenné. R. 1650 zde byl postaven viničný lis, později přestavěn na letohrádek, ve 40. l. 18. st. byl vypálen. R. 1858 při stavbě železnice jej upravili na romantickou zříceninu.

Hradiště z pozdní doby bronzové podkovovitého tvaru nad levým břehem Vltavy u Hluboké nad Vltavou. Hradiště patří do soustavy tří hradišť mezi Hlubokou a Týnem nad Vltavou (Litoradlice a Hradec u Dobřejovic). Sporadické nálezy na hradišti. Zachovány terénní náznaky, zvláště mohutné valy a příkopy.

Hradiště Babina je známo odborné veřejnosti teprve od roku 1940, ale zkoumáno je teprve od 80. let dvacátého století. Nálezy keramiky datují archeologové do doby bronzové. Patří k nejméně prozkoumaným archeologickým lokalitám u nás.

Slovanské výšinné hradiště ze střední doby hradištní ( 8.–9. století), valy a příkop zachované zejména na jižní straně. Menší plocha na severozápadě byla zřejmě samostatně opevněná akropole,. V lese pod hradištěm mohylové pohřebiště se 45 mohylami.

Existenci hradiště na Vlčí hoře u Bílence dokládá zbytek zemního valu a artefakty, získané při povrchových sběrech. Ty datují jeho existenci v období mladší doby kamenné až střední doby bronzové.

Přemyslovské hradiště bylo od 10. do počátku 13. století správním střediskem tzv. bílinské provincie. Jako první z knížecích správních hradů přešlo do vlastnictví šlechtice – v r. 1237 jej získal oblíbenec Václava I. Ojíř z Frýdberka.

Dodnes stále dobře patrné, i když již zalesněné hradiště, se zachovalým valem a příkopem, oválného půdorysu, na ploše asi 1,5 ha.

Hradiště Biskoupka nese částečné valové opevnění, východní prostor zaujal ve středověku Ježův hrad. Nálezy z doby kultury lužických popelnicových polí a též středověkého zaměření. Lokalita zatím nebyla podrobně zkoumána.

Významné raně středověké mocenské centrum, vybudované někdy na přelomu 8. a 9. stol., bylo za dobu své existence dvakrát násilně zničeno, poprvé se tak stalo na počátku 9. a poté v 10. stol. Velmi významná archeologická lokalita upravena jako archeoskanzen.