
Dům na obdélné parcele je tvořen hlavní budovou s třemi krátkými křídly a severním schodišťovým traktem. Hlavní průčelí je obráceno na Pohořelec. V přízemí se dochovaly renesanční a raně barokní klenby. Zajímavé je i čtyřramenné, pozdně barokní schodiště.
století. Na počátku 16. století byl pozdně goticky přestavěn, vrcholně renesanční přestavbou pak prošel ve 2. pol. 16. století. Za třicetileté války zpustl a na počátku 60. let 17. století byl raně barokně přestavěn na palác. Ve 20. letech 18. století byl upraven ve slohu vrcholného baroka. Mezi majiteli se vystřídali Kolowratové a Wrbnové. Současná podoba je výsledkem pozdně barokní přestavby z let 1764–1769, kterou financoval Karel Kučera. Někteří autoři připisují rokokovou přestavbu následujícím majitelům, rodině Demartinů a datuje ji do období mezi roky 1775–80. Rovněž autor přestavby není s jistotou znám – bývá připisován Janu Josefu Wirchovi. Během 19. století sloužil palác jako činžovní dům. Architektonickou hodnotu paláce snížily úpravy v 1. polovině 20. století, kdy zde byl hotel. Od padesátých let zde sídlila Státní památková správa. Celková rekonstrukce, která vrátila budově pozdně barokní vzhled, proběhla v 90. letech 20. století. Dnes v budově sídlí banka..