kaple sv. Matouše

Kaple byla postavena v polovině 18. století v prostoru před Černínským palácem, který se uvolnil po zbourání domů Kumerovského a U zlaté koule. Zasvěcení kaple vycházelo z pověsti, že v těchto místech stával kostel sv. Matouše, ve kterém bylo uloženo tělo zavražděné kněžny Ludmily při převozu z Tetína do chrámu sv. Jiří na Pražském hradě.

V projektu F. M. Kaňka patrně využil své dřívější dílo – projekt oválné hřbitovní kaple při kostele sv. Prokopa ve Středoklukách, kterou projektoval v roce 1719. Detailní podoba kaple však není bezpečně prokázána – různé prameny a vyobrazení se rozcházejí (stejně jako se rozcházejí i data výstavby a zániku kaple). Lze usuzovat alespoň o základních parametrech kaple – oválná stavba byla dlouhá cca 15,5 m a široká 12 m, celková výška cca 18 metrů.

Kaple měla hlavní oltář a 2 boční oltáře, na kůr se vystupovalo po točitém schodišti. Podle dochovaných svědectví byla unikatní zejména její výzdoba z umělého mramoru. Mramorářské práce byly dílem K. Hennevogela, sochařské J. B. Kohla, fresky V. V. Reinera. Sousoší Kalvárie vzniklo v dílně M. B. Brauna.

V roce 1784 byla kaple uzavřena, inventář a část vnitřního vybavení převezeny na černínská panství v Petrohradě a Krásném Dvoře. V roce 1791 byla prodána na stavební materiál.

Kapli dnes připomíná prezentace půdorysu v dlažbě Loretánského náměstí a části naznačené hmoty i členění obvodového zdiva v hmotě terasy, vybudované podle návrhu P. Janáka ve 30. letech 20. století.