Severovýchodní nároží věže
Pozůstatek tvrze je obklopený porostem kopřiv a křoví...
© iV 30.9.2007
Pozůstatky tvrze jsou ukryté v areálu původně barokního hospodářského dvora v jižní části vsi na terase Radotínského potoka nad rybníčkem uprostřed vsi. Vjezd do statku je od jihu, vedle něj stojí socha sv. Kateřiny. Od vjezdu se jde rovně za další hospodářské budovy až dozadu k novodobé vysoké zdi. Tam je za větší hospodářskou budovou schovaný pozůstatek chotečské tvrze obrostlý kopřivami a náletovými křovinami. Zbytek původní ohradní zdi je k vidění z cesty, která vede od rybníčka na západ, zarostlá hustým křovím.
Z tvrze se dochovala hranolová věž do výšky 4 metrů, jejíž polosuterén je dnes pod úrovní terénu. Obě podlaží jsou zaklenuta valenými klenbami s výsečemi. ...Na západě přiléhá k věži sklep, zřejmě pozůstatek dřevěné obytné stavby. Na severozápadě jsou pozůstatky polygonálního nároží původní hradební zdi, zarostlé hustým křovím. Dříve se uvažovalo o tom, že předchůdkyně této tvrze stávala na pahorku východně od dvora, kde je dnes novodobá dvoupatrová sýpka. Při zemních pracech se tam ale nenašly žádné pozůstatky starší zástavby..
První písemnou zmínkou o vsi je zápis z roku 1186. Další zmínky o zdejším hospodářství jsou z let 1301 a 1327. Není jasné, zda-li tu už tehdy stávala tvrz. ...V počátku 15. století se tu usadil Mikuláš z Chotče a lze tu tehdy už předpokládat panské sídlo, které se ztotožňuje se zbytky této tvrze. Výslovně je tvrz připomínána k roku 1530, když ji dobyli vzbouření poddaní. Na počátku 17. století vlastní tvrz rod Marglů ze Sobíšku, po pobělohorských konfiskacích patří kapitule Všech svatých na Pražském hradě. Tvrz během 17. století zřejmě zanikla po výstavbě barokního dvora..
|
Přihlášení |
