© Milan Caha 10/2019
Vrtbovský palác je na adrese Karmelitská 373/25, Praha 1- Malá Strana na nároží s ulicí Tržiště. Interiéry paláce nejsou veřejnosti přístupné, zahrada je pro veřejnost otevřena od března do konce října denně od 10.00 hod. do 18.00 hod. Vstup na nádvoří paláce je zdarma, vstup do zahrady je zpoplatněn.
Palác vznikl spojením dvou renesančních domů, v jejichž základech jsou pozůstatky starší, gotické stavby, pravděpodobně předpolí nejstarší Újezdské brány. Jižní dům byl postaven roku 1570, byl v držení pánů ze Sebuzína. ...V roce 1619 dům obdržel jako kompenzaci za nesplacený dluh Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Roku 1627 dům získal královský hofmistr Sezima Jan z Vrtby. Severní dům si nechal postavit roku 1591 významný pražský architekt Ulrico Aostalli de Sala (Oldřich Avostalis). Rovněž tento dům krátce patřil Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic. Dům mu sloužil jako zázemí pro setkávání s tehdejší intelektuální elitou - s vědci, spisovateli, malíři a sochaři. Po jeho popravě získal zkonfiskovaný dům roku 1623 Sezima Jan z Vrtby. Ten dal v letech 1627–1631 domy spojit a přestavět je na palác ve stylu pozdní renesance. V baroku byl palác dvakrát rozšiřován - ve 2. polovině 17. století a v roce 1720. Druhou přestavbu navrhl Kryštof Dientzenhofer, snad s využitím plánů Františka Maxmiliana Kaňky. V téže době byla místě bývalé vinice zřízena barokní zahrada v italském stylu. Sochařská výzdoba dvora a zahrady je dílem Matyáše Bernarda Brauna a jeho dílny. Vrtbové palác vlastnili do roku 1799, kdy ho koupil císařský rada Jan Mayer. Od roku 1807 jej vlastnil lazaret na Karlově. V roce 1800 byl palác upraven klasicistně podle projektu Josefa Klementa Zobela; další klasicistní úpravy pak proběhly kolem roku 1845. V letech 1886–1889 v objektu bydlel a pracoval malíř Mikoláš Aleš. Poslední výrazné úpravy paláce proběhly před začátkem 1. světové války. Dům je památkově chráněný od roku 1958. V současnosti má v objektu sídlo několik firem a jsou zde byty..
