
Památník raně středověkého pohřebiště v podobě balvanu z červeného sliveneckého mramoru se nachází na východním okraji katastrálního území Radotín, které nyní tvoří území městské části Praha 16. Leží severně od silnice II/115, asi jen 400 m od místa, kde tato silnice vychází ze Strakonické ulice, která za hranicemi Prahy přechází v dálnici D4. Na protější straně silnice II/115 (v souběhu se silnicí II/101) se nachází soukromá čerpací stanice motorové nafty a radotínský přístav při ústí Berounky do Vltavy.
Pro tyto účely bylo vybráno suché, nepodmáčené místo, které se dodnes nazývá Suchý nebo také Holý vrch. Hřbitov byl orientován severojižně na ploše asi 135 x 25 m. Bylo zde nalezeno více jak 400 kostrových hrobů. Všechny ostatky byly orientovány nohama na východ a hlavou k západu, což napovídá o předkřesťanském rituálu. V každém hrobě se nacházely drobné předměty a některé ostatky vykazovaly známky protivampyrických zásahů. Místo jako hřbitov bylo využíváno do počátku 11. století. To bylo do doby, kdy se na našem území začíná formovat raně feudální stát a končí kmenová zřízení. Postupně přichází centralizace politické moci a nastupuje silný rod Přemyslovců, který upevňuje své postavení vůči ostatním vladyckým rodům. Natrvalo se pak prosazuje křesťanství a to vytlačuje původní víru i z venkovských usedlostí. Pohřebiště bylo objeveno při silničních pracích v roce 1954. Proběhlý záchranný archeologický průzkum odhalil do té doby největší vesnické raně středověké pohřebiště u nás. Jeho velký význam spočívá především v nálezu uceleného vzorku tehdejší populace a možnosti studia způsob kvality jejího života. Na výzkumu pracovala archeoložka Zdeňka Krumphanzlová, která zdejšímu nalezišti a jeho výzkumu věnovala velkou část svého profesního života. Místem procházela významná stezka u brodu na Mži (dnešní Berounce) a Vltavě. Místní obyvatelé měli za úkol tyto cesty střežit. Dodnes tudy prochází polní cesta do Velké Chuchle..