raně středověké pohřebiště

Pro tyto účely bylo vybráno suché, nepodmáčené místo, které se dodnes nazývá Suchý nebo také Holý vrch. Hřbitov byl orientován severojižně na ploše asi 135 x 25 m. Bylo zde nalezeno více jak 400 kostrových hrobů. Všechny ostatky byly orientovány nohama na východ a hlavou k západu, což napovídá o předkřesťanském rituálu. V každém hrobě se nacházely drobné předměty a některé ostatky vykazovaly známky protivampyrických zásahů. Místo jako hřbitov bylo využíváno do počátku 11. století. To bylo do doby, kdy se na našem území začíná formovat raně feudální stát a končí kmenová zřízení. Postupně přichází centralizace politické moci a nastupuje silný rod Přemyslovců, který upevňuje své postavení vůči ostatním vladyckým rodům. Natrvalo se pak prosazuje křesťanství a to vytlačuje původní víru i z venkovských usedlostí. Pohřebiště bylo objeveno při silničních pracích v roce 1954. Proběhlý záchranný archeologický průzkum odhalil do té doby největší vesnické raně středověké pohřebiště u nás. Jeho velký význam spočívá především v nálezu uceleného vzorku tehdejší populace a možnosti studia způsob kvality jejího života. Na výzkumu pracovala archeoložka Zdeňka Krumphanzlová, která zdejšímu nalezišti a jeho výzkumu věnovala velkou část svého profesního života. Místem procházela významná stezka u brodu na Mži (dnešní Berounce) a Vltavě. Místní obyvatelé měli za úkol tyto cesty střežit. Dodnes tudy prochází polní cesta do Velké Chuchle..