kaple Všech svatých na Rybníčku

Gotická kaple Všech svatých je poprvé uváděna v roce 1406, pravděpodobně ale byla postavena již za Karla IV. Kolem ní byl hřbitov, který sloužil pro pohřbívání poutníků, kteří zemřeli při pouti ke kapli Božího Těla u příležitosti vystavování svatých ostatků. Jednalo se o obdélná (téměř čtvercová) stavba s trojboce zakončeným presbytářem. Nazývaná byla též Rásovská, podle Bartoloměje Rása z Rothenfeldu, který v ní byl pohřben. Jeho náhrobek se znakem klády a dvou růží byl po zrušení kaple přesunut ke kostelu sv. Štěpána. Zrušena byla spolu se hřbitovem a okolními kaplemi, v rámci reforem Josefa II. v roce 1748. Informace o jejím přesném umístnění a dalších osudech se v různých zdrojích liší. Podle encyklopedie.praha2.cz, odkazující se na publikaci Růžena Baťková a kol, Umělecké památky Prahy – Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady stála na rohu ulic Na Rybníčku a V Tůních a byla přestavena na dnešní dům čp. 1268/II. Martin Čechura ve své publikaci Zaniklé kostely Čech uvádí, že kaple byla prodána za 700 zlatých měšťanu Františku Žákovi, který ji nechal zbořit a na jejím místě postavil dnešní dům č.p. 1364/II. Kaple je zachycena na několika plánech, vedutách a kresbách (např. na Sadelerově vedutě z roku 1606 nebo na kresbě Vincence Morstadta z roku 1825), žádné z vyobrazení se však příliš nepodobá dochovanému popisu. Zachytila ji i mapa Stabilního katastru z roku 1842, která půdorys kaple zobrazuje nejblíže popisu. Podle Stabilního katastru je pravděpodobnější umístnění na místě domu č.p. 1364/II.