uliční průčelí paláce
© Milan Caha 04/2008
Na místě paláce stával gotický dům Petra Parléře z 2. pol. 14. stol. V 2. pol. 16. stol. renesančně přestavěn. V 70. letech 18. stol. přestavěn pozdně barokně. Dnes slouží vládě České republiky.
Čtyřkřídlý palác svírá lichoběžný dvůr. Uliční průčelí je pozdně barokní s renesančním portálem. Na lukovitém střešním štítu s tympanonem je erb Hrzánů z Harrasova. Dvorní fasády vznikly při úpravách v letech 1949–52, zůstaly ve stylu socialistického realismu. V suterénu si část sklepení uchovalo gotický a renesnční charakter. V severovýchodním nároží jsou zabudovány fragmenty bašty opevnění Hradčan. Místností v přízemí mají většinou pozdně renesanční a raně barokní klenby. Místnosti v patře „podlehly“ přestavbě v letech 1949–52, ve dvou místnostech se zachovaly pozdně barokní nástropní štuky.
Milan Caha (zdroj: Ledvinka, Mráz, Vlnas: Pražské paláce, nakladatelství Akropolis, Praha 2000), 14.1. 2009
historie
Na místě paláce stál ve 2. polovině 14. století gotický dům, jehož majitelem byl stavitel Petr Parléř. Dům během 15. století zpustl a proto byl v 1. polovině 16. století přestavěn ve stylu pozdní gotiky. Ve 2. polovině 16. století jej vlastnili Lobkowiczové a Šternberkové, kteří dům v letech 1588–1600 pozdně renesančně přestavěli. Na počátku 17. století palác vlastnili Trauttmannsdorfové a po nich, v polovině 17. století Kolowratové. Ti palác nechali raně barokně přestavět. Na počátku 18. století palác koupili Hrzánové z Harrasova. V polovině století získala objekt kapitula sv. Víta, která v 70. letech 18. století pozdně barokně přestavěla. Další úpravy již nijak výrazně neovlivnily vzhled budovy, od 19. století po dnešek proběhlo několik oprav a rekonstrukcí. V letech 1894–95 v části paláce bydlel budoucí prezident T. G. Masaryk s manželkou Charlottou. Od první světové války do roku 1924 zde tvořil malíř Ferdinand… číst dále
Milan Caha (zdroj: Ledvinka, Mráz, Vlnas: Pražské paláce, nakladatelství Akropolis, Praha 2000), 14.1. 2009
