© Petr Turyna 11/2004
Nejznámější klasický menhir na území dnešní Prahy je pravděpodobně pozůstatkem dřívějšího dolmenu (stolu). Dnes stojí už pouze jedna jeho "noha", druhá leží v zahradě za plotem téměř celá v zemi, ale desku a případnou třetí nohu se najít nepodařilo. Do 60. let minulého století stál na vyvýšeném místě v polích, později ho pohltila rozrůstající se zástavba - dnes ulice Ládevská čp. 542. Tento silicit tmavěšedé barvy (s nepravidelnou kresbou křemenných žilek) pochází z nedalekého vrchu Ládví (359 m.n.m. - druhý nejvyšší bod Prahy). Ke špičce tohoto kopce také směřuje "oko" menhiru - kruhový výstupek, kde byl naměřen nejsilnější proud energie. S pomocí těchto dvou bodů a nedalekého Drahanského údolí lze přesně odečíst letní slunovrat. Slouha měří téměř 3 metry (nadzemní část 1,57m), obvod na úrovni země je 2,75 m. Archeologický výzkum napověděl, že byl vztyčen v období 5000 - 4000 let př. n. l.
