
Barokní statek je významnou památkou lidové architektury na území Prahy. Obytná budova a špejchar jsou spojeny v průčelí hlavní branou se zděným nástavcem a svírají mezi sebou dvůr, což je charakteristické uspořádání tzv. středočeského typu statku. Ke statku patří ještě průjezdová stodola. Jednopatrová obytná budova a špejchar mají zdobné vykrajované průčelní štíty, dvorní průčelí budov zdobí arkády o třech polích, v patře s pavlačí se zděným zábradlím z pískovce, bohatě profilovaným, a další architektonická výzdoba. Zděná vstupní brána je s členitým nástavcem s volutami, hlavní bránu doplňují dvě postranní branky. Brána bývala zdobena plastikami (bohužel nezachováno). V přízemí obytné budovy jedna místnost sklenuta křížovou klenbou, také místnost s dřevěným malovaným stropem.
První zmínka o statku čp. 15 pochází z roku 1654, kdy se uvádí jako jeho majitel Duchoslav Petružel. Statek na tomto místě však stával zřejmě mnohem dříve, a pravděpodobné že je totožný s „dvorem se dvěma poplužími“, který se zmiňuje roku 1410. Po D. Petruželovi byl statek od roku 1673 v majetku Jiříka Svobody, od r. 1681 jej vlastnil Tomáš Maxa a od r. 1720 Jan Svatoš. Vdova po J. Svatošovi se r. 1742 znovu provdala za Jana Knora z Dolan, a statek byl v majetku této rodiny do r. 1917. Za Knorů byl statek roku 1771 barokně upraven a získal svou barokní podobu. Statek, původně znám jako Duchoslavův, začal být nazýván Knorův, a toto jméno mu už zůstalo. Roku 1917 koupil statek od Knorů Václav Prušák. Ve 40. letech 20. století byly průčelí statku a brána stavebně upravovány a do jisté míry bohužel znehodnoceny. Rodině Prušáků byl statek r. 1963 zabrán MNV Dolní Chabry a stal se majetkem státu. Od roku 1958 patří statek… číst dále
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.