© Milan Caha 03/2026
Volně stojící patrová vila se zahradou má dvoutraktovou dispozici a půdorys ve tvaru písmene T. Její historizující pojetí čerpá z lidové architektury a v některých detailech předjímá secesní výraz. Na delší straně průčelí vystupuje v patře arkýř nesený dvěma kamennými krakorci; mezi ním a příčnou částí domu se nad korunní římsou rozkládá terasa s dřevěným zábradlím. Ve výklenku pod arkýřem je umístěna polopostava svatého Ivana s laní, dílo sochaře Stanislava Suchardy. Malířská výzdoba fasády zahrnuje postavu žence ve slovanském kroji, umístěnou v patře vystupující části, a holoubky na zlatém pozadí ve štítu. Nadsvětlík hlavního vstupu zdobí malba s motivem rozvaliny a štítkem s číslem popisným. Přesahující střechu nesou ozdobně vyřezávané trámy. Z ústřední haly se vstupuje do obytných místností i do zahrady. Půdní prostor sloužil původně jako architektův ateliér.
Vilu v tehdejší Mánesově ulici, dnešní Slavíčkově, si v roce 1896 postavil podle vlastního návrhu architekt Jan Koula. Pozemek mu prodal bubenečský stavitel Rudolf Koukola, který také stavbu realizoval. Projekt vznikl v listopadu 1895, stavební povolení bylo vydáno 25. ledna 1896 a vila byla dokončena ještě téhož roku. ...Jan Koula zde vytvořil rodinné sídlo a půdní prostor upravil na vlastní ateliér. V roce 1928 dům upravil jeho syn Jan Evangelista Koula, rovněž architekt, který se při modernizaci interiéru řídil zásadami zdravého bydlení. Vila je od roku 1958 kulturní památkou..
Jan KoulaOd roku 1878 působil na pražské technice, kde se později stal profesorem architektonického tvarosloví a ornamentálního kreslení; přednášel také na Akademii výtvarných umění. Ve své tvorbě spojoval historizující architekturu, zejména novorenesanční formy, s inspirací českým a slovanským lidovým stavitelstvím a uměleckým řemeslem. Vedle architektonických návrhů se věnoval výzdobě interiérů, návrhům nábytku a užitých předmětů i odbornému studiu ornamentu, keramiky, textilu a lidových krojů. V letech 1892–1917 spravoval národopisné a archeologické sbírky Národního muzea a podílel se na budování jeho národopisných sbírek. Byl také spoluzakladatelem Klubu Za starou Prahu a významně se věnoval dokumentaci a ochraně historických památek. K jeho realizacím patří vlastní vila v pražské Bubenči, dům na Staroměstském náměstí a spolupráce na výzdobě Čechova mostu. Pro pražské Výstaviště navrhl v roce 1908 nový pavilon pro Maroldovo panorama Bitvy u Lipan, který nahradil původní dřevěnou stavbu. Pavilon se nedochoval; současná budova panoramatu pochází z roku 1934. Koula zemřel v Praze 18. května 1919..
